Měření se uskutečnilo na pěti místech, jednalo se o křižovatku ulic Březinovy a Jiráskovy, střed města, mateřskou a základní školu Letná, Tyršovo náměstí a oblast pod Ralskem. Pokrylo jak návětrnou stranu, tak i závětrnou stranu města.

„Cílem bylo identifikovat problémové zdroje ovzduší, případný problémový efekt nějakého zdroje či skupiny zdrojů nebo problémovou oblast města. Získané informace budou sloužit jako zdroj při rozhodování o případných opatřeních i v dalších podobných městech v Libereckém kraji,“ sdělila ředitelka Krajské hygienické stanice Libereckého kraje Jana Loosová.

Hygienici měřili například přítomnost oxidu siřičitého, oxidu dusičitého či prachových částic. Krátkodobé imisní limity nebyly v průběhu měření na žádném místě překročeny. Ukázalo se však, že významným zdrojem škodlivin jsou na řadě míst lokální topeniště.

„Podstatné je i to, že měření se uskutečnilo v době, kdy skončila netopná sezóna a zároveň nezačala topná,“ podotkl Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu v Praze.

Kotlíkové dotace

S kotli na pevná paliva souvisí kotlíkové dotace. Žádosti mohou až do 31. srpna zasílat zájemci, kteří plní podmínku nízkých příjmů a chtějí vyměnit starý kotel na pevná paliva 1. nebo 2. emisní třídy. K dispozici je celkem 108 milionů korun, přičemž žadatelé mohou získat dotaci ve výši až 180 tisíc korun, a to v závislosti na pořizovaném zdroji tepla. 

Žádostí zatím dorazilo zhruba 400. „Podle dosavadního zájmu lze odhadnout, že máme k dispozici ještě polovinu finančních prostředků, a to za předpokladu, že jsou dosud podané žádosti po věcné i formální stránce v pořádku,“ upřesnil krajský radní pro resort hospodářského a regionálního rozvoje Jiří Ulvr.

Vedle kvality ovzduší se hygienici věnovali i dopravě v Mimoni. Hlukovou situaci prověřili na komunikacích 2. třídy v ulicích Okrouhlická a Panská, součástí bylo i sčítání projíždějících aut. Největší zatížení dopravou v denní době bylo v časových intervalech 6 až 9 hodin, 13 až 14 hodin, 15 až 16 hodin a v noční době mezi 5. a 6. hodinou.

„Hygienický limit s korekcí pro starou hlukovou zátěž byl sice splněn, ale zároveň se ukázala dominantnost hluku z dopravy v území. Pohoda bydlení místních je tím negativně poznamenána,“ řekla Deníku vedoucí oddělení obecné a komunální hygieny v České Lípě Pavla Procházková.

Obchvat je hudbou budoucnosti

Technická opatření v podobě například protihlukové stěny nejsou v tomto případě možná. Nabízí se časově omezené povolení a ideálním řešením je obchvat. Jeho vybudování je zatím hudbou budoucnosti.

„Počítá se s jeho stavbou na návětrné straně města. Aktuálně se řeší vlastnické poměry, na kterých se to zaseklo,“ konstatoval člen rady kraje pro resort životního prostředí a zemědělství Václav Židek.

V nedávném srovnávacím výzkumu Místo pro život skončil Liberecký kraj na 5. místě. „Mezi největší plusy kraje patří nejvyšší kvalita životního prostředí, nejvyšší podíl zeleně a nejvyšší poměr ekologicky pozitivně využívaných ploch. Naopak mínusy představuje nízký počet lékařů a vysoký počet trestných činů na tisíc obyvatel,“ popsal David Pavlát z agentury Datank.

Nejlepších výsledků dosáhly letos Hlavní město Praha (84 bodů), Jihočeský (75) a Karlovarský kraj (73). Naopak nejnižší skóre získaly Olomoucký (33 bodů) a Moravskoslezský kraj (30).