V podzemí podještědské vesničky Křižany objevili těžaři během průzkumu v letech 1962 a 1963 uranovou rudu. Deset let nato začalo hloubení těžebních jam nově vznikajícího uranového dolu Křižany I. Těžba zde probíhala do roku 1990, kdy nastal se změnou vlády útlum. Celkem zde horníci vytěžili přes tisíc tun uranu.

Rekultivacemi dolu se státní podnik Diamo, který má mimo jiné na starosti odstraňování následků těžby, zabývá již od devadesátých let, kdy nového zalesnění dočkala sedmi a půl hektarová oblast takzvaného odvalu. Po čtvrt století nejsou následky těžby v oblasti již takřka patrné.

Po těžební věži jámy 4 nic nezbylo.

Vysazené buky, jedle, lípy, borovice nebo smrky společně se zatravněnými plochami již dnes tvoří pestrou směsici flory. Na více než deseti hektarech plochy uplatňuje Diamo princip takzvané přirozené sukcese. „Tento moderní přístup využívá jednak jedna přirozené zmlazení cílových dřevin, a jednak cílené lesopěstební zásahy dvou druhů,“ uvádí Martin Kresáč ze státního podniku Diamo. Zjednodušeně to znamená, že pracovníci nechávají les růst přirozeně, s tím, že na některých místech pomohou například cílenou likvidací překážek porostu.

V současnosti probíhá závěrečná etapa rekultivace posledních 21 hektarů území. Během přípravných prací nejprve zmizely pozůstatky lidské činnosti, jako jsou drobné stavby a další zařízení. Poté následovala technická příprava území, kdy došlo například k odstranění nepřirozených tvarů terénu a překrytí upraveného povrchu vrstvou zeminy.

V září 2016 začala biologický rekultivace, jen do konce roku při ní bylo vysazeno přes 28 tisíc dřevin. Dalších 39 tisíc jich krom jiného plánuje státní podnik vysadit v letošním roce.

„V dalších letech bude prováděna takzvaná následná péče, která zahrnuje především náhradu uhynulých sazenic, vyžínání buřeně, nebo ochranu proti okusu zvěří,“ dodává Kresáč.