Velké plány má Česká společnost ornitologická (ČSO) s lokalitou Mnišské louky na okraji České Lípy. Od roku 2020 přeměňuje rozsáhlé mokřiny v zákrutu řeky Ploučnice u Dubice na ptačí park.

Z velké části hospodářsky nevyužívané území s černými skládkami, starým úložištěm kalů a zarůstajícími zbytky původních říčních ramen je ideálním územím pro obnovu hnízdišť mokřadních ptáků. Hloubením tůní, úpravou terénu a šetrnou údržbou vegetace tu ornitologové vytváří ideální podmínky pro ptáky i další živočichy. Letos na podzim plánuje přivézt i malé stádo koní, kteří pomohou s šetrnou údržbou zeleně.

Mnišské louky jsou jedním z pěti míst v republice, kde ptačí parky vznikají. Vytyčené území o velikosti asi 100 hektarů vykupuje ČSO z darů podporovatelů, zatím se společnosti podařilo z peněz dárců získat téměř 17 hektarů. „Ptačí park Mnišské louky poskytuje útočiště mnoha skrytě žijícím druhům mokřadních ptáků. Letošní jarní sezóna byla ve znamení vyššího stavu vody v loukách. Z toho těžily především různé kachny včetně vzácných druhů. Po celé jaro se tu držely až čtyři páry kopřivek, čírky obecné a čírky modré, které patří k cílovým druhům Mnišských luk,” říká Martin Bacílek, který je v ČSO vedoucím oddělení ochrany ptáků.

František Ferdinand d´Este provázal zámkem v Zákupech. Prvního července uplynulo 123 let, kdy tam měl svatbu.
Hosty provázel zámkem v Zákupech František Ferdinand d´Este. Ženil se tam

Západní část parku ornitologové vytipovali jako vhodné místo pro hnízdění jeřábů popelavých. Ti se na loukách dlouhodobě a celoročně vyskytují. Jsou nicméně velmi citliví na rušení a žijí skrytě. „Nevíme jistě, jestli se letos jeřábům podařilo zahnízdit, nicméně jeden pár se tu celé jaro zdržoval a jevil známky hnízdění. Mládě se nám ale zpozorovat nepodařilo. Hnízdění tedy zřejmě nebylo úspěšné,” popisuje Josef Rutterle, správce ptačího parku Mnišské louky.

I přes vysoký stav vegetace se na Mnišských loukách pravidelně objevují kulíci říční a krmí se i na mělké tůni vyhloubené ČSO před dvěma lety.I přes vysoký stav vegetace se na Mnišských loukách pravidelně objevují kulíci říční a krmí se i na mělké tůni vyhloubené ČSO před dvěma lety.Zdroj: Josef RutterleSkvělou zprávou letošní sezóny byly tokající bekasiny otavní v okolí mělké tůně, kterou ornitologové vytvořili prohloubením bývalého meandru Ploučnice ve východní části luk. „Společně s bekasinami se v těchto místech letos zdržovali kulíci říční a zavítaly i čejky chocholaté, které na vytvoření této mokřiny okamžitě zareagovaly i v loňském roce. Zpestřením letošní sezóny je pravděpodobné hnízdění potápek malých v centrální části parku,” doplňuje Rutterle.

Do mokřadní lokality pravidelně létá sbírat potravu čáp černý, a také čáp bílý, který hnízdí nedaleko, na okraji České Lípy. „Plánujeme do parku umístit hnízdní podložku pro čápa bílého. V budoucnu by se mohl zařadit mezi pravidelně hnízdící druhy Mnišských luk. Také ledňáčci říční letos využívají k lovu vodní plochy v parku, nicméně hnízdí na řece Šporce, která je ukázkou přirozeného koryta menšího toku se zařízlým profilem se strmými břehy velmi vhodnými pro umístění jejich nory,” vysvětluje Bacílek.

Výrobek roku Libereckého kraje 2023.
Ocenění pro dobroty z regionu. Výrobek roku Libereckého kraje zná své vítěze

Území se zachovalým říčním fenoménem, kde na spodních terasách řeky Ploučnice dochází ke každoročním jarním rozlivům, vyhovuje i mnoha druhům pěvců. „Například cvrčilkám se v nivě Ploučnice daří. Jak cvrčilkám zeleným, tak především cvrčilkám říčním, které v Česku dlouhodobě ubývají. Na Mnišských loukách se ale jedná o početné druhy. Kromě cvrčilek zde pravidelně hnízdí i slavíci modráčci středoevropští či bramborníčci černohlaví. Slavíků modráčků v parku každým rokem přibývá, což může být odrazem dobrého stavu jejich populace v celém regionu. Mnišské louky mohou být do budoucna jejich tradičním hnízdištěm s návazností na další lokality v širším okolí,” popisuje Rutterle.

Ohrožený prstnatec májový byl na Mnišských loukách nalezený po téměř deseti letech.Ohrožený prstnatec májový byl na Mnišských loukách nalezený po téměř deseti letech.Zdroj: Josef RutterleKromě ptáků Mnišské louky hostí i další živočichy. Monitoring potvrdil 8 druhů obojživelníků a 6 druhů plazů, přičemž nejnovějším druhem je želva nádherná, nicméně jedná se o nepůvodní druh, který je v naší přírodě pokládán za problematický. Nejvzácnějším obojživelníkem je blatnice skvrnitá, mezi plazy kriticky ohrožená zmije obecná.

Po téměř deseti letech absence byla na Mnišských loukách nalezena ohrožená orchidej prstnatec májový. „Jeho výskyt svědčí o tom, jak velký potenciál mají některé části luk. Z historických údajů víme, že v některých částech Mnišských luk prstnatec rostl hojně, nicméně od 80. let 20. století tu rostly nepravidelně pouze jednotlivé rostliny a posledních téměř deset let nebyl pozorován vůbec. Nález jedné kvetoucí rostliny v centrální části parku nám proto udělal velkou radost. Pokud nalezneme další jedince tohoto druhu, vhodnou péčí se pokusíme o navýšení počtu,” říká Bacílek.

Sklářské slavnosti v Novém Boru.
FOTO, VIDEO: Slavnosti v Novém Boru si lidé užili ve sklárnách i na náměstí

K vymizení prstnatců májových, ale také kosatců sibiřských či bahňáků kulíků říčních a čejek chocholatých negativně přispělo nevhodné využívání pozemků v podobě navážek odpadů. „V zimě jsme proto na poničeném území vyhloubili dvě velké tůně, každá o rozloze 600 metrů čtverečních, které jsou určené zejména pro obojživelníky a vodní bezobratlé. Z vytěženého materiálu jsme navršili základ stěny, ve které chceme vytvořit hnízdní podmínky pro břehule říční a ledňáčka říčního,” sděluje Rutterle.

Zásadní pro rozvoj biodiverzity v parku bude návrat pastvy s pomocí exmoorských pony, jejichž transport ČSO naplánovala na letošní podzim. Tito robustní koníci zajistí šetrnou péči o místní vegetaci.

V parku pokračují dílčí práce, do kterých se v rámci brigády zapojila i veřejnost. „V průběhu jara pak na brigádu navázala série exkurzí pro veřejnost ve spolupráci s ekoporadnou Orsej. Celkově nás těší rostoucí zájem o ptačí park Mnišské louky i u návštěvníků a škol z České Lípy a okolí. Pokračujeme také ve stále užší spolupráci s městem Česká Lípa, se kterým momentálně jednáme o podpoře parku včetně využití městských pozemků,” uzavírá Bacílek.

Česká společnost ornitologická aktivně obnovuje přírodu v ptačích parcích již 15 let a výsledky se dostavují. Z dříve fádních luk či území zarostlých náletovými dřevinami a nepůvodními druhy jsou nyní ptačí ráje v různých koutech republiky. Ornitologové v ptačích parcích vykupují pozemky a vracejí je přírodě prostřednictvím obnovních projektů jako je vytváření mokřadů a tůní, seč či pastva. ČSO tím jednak podporuje biodiverzitu, jednak připravuje krajinu na lepší zvládání klimatické změny.