Jan Salanský (28 let) se narodil v Liberci, kde po střední škole ještě pod vedením Bořka Šípka studoval Enviromental design na TUL. Na své Alma Mater nyní druhým rokem navazuje na doktorandském studiu. S kamarádem a kolegou Jakubem Neufussem vede umělecký ateliér SKUBB.

Jako designér pracuje Jan Salanský v kamenickošenovské Preciose rok a půl. Setkali jsme se přímo v továrně na lustry, v reprezentativní vzorkovně, kde jsou vystavené dlouhé řady nejlepších prací jeho současných i bývalých kolegů.

Kde tu visí nějaký váš lustr?
To je dlouhá cesta. K tomu, aby tu moje dílo viselo, vede dlouhá cesta.

Co obnáší práce designéra?
První rok jsem dělal projektového designéra v designovém oddělení, kde se pracuje dohromady nad projekty. Každý projekt má své specifické zadání, ať už od designérů, architektů nebo koncových klientů. Možností spolupráce nad tvorbou designů je několik, každý z nich je něčím specifický, začínáme buď jen s ideou, nebo už s konkrétnější představou klienta, a postupně spolu s dalšími specialisty tyto návrhy rozvíjíme do finální představy.

To je ale předpokládm teprve první kolo.
Ano, nad vývojem designu s klientem trávíme hodně času. Může to trvat od několika dnů po několik let.

A to ještě nezačala ani výroba.
Ano, následně konstruktéři zkreslí výkresy, produkt jde do výroby, prototypuje se, a designér je součástí celého tohoto procesu. Po schválení finálního prototypu světelné instalace se produkt zabalí a expeduje.

Co konkrétně máte na starosti?
Mám na starosti speciální projekty, trofeje, projektů více art zaměřené, a jsem zainteresovaný do soutěže Master of Crystal, kde jsem hlavní tváří.

Tu soutěž jste v minulosti vyhrál, že?
Ano,v roce 2014 jsem byl účastníkem v soutěži spolu s Jakubem Neufussem. Titul Master of Crystal jsme získali s projektem Jizerský šperk. Jedná se o kombinace dřeva a křišťálu. Děláme z toho šperky na běžné nošení i extravagantnější kousky.

Na svoje současné místo jste se dostal díky té soutěži?
Spíše na základě kontaktů a vazeb, které jsme díky soutěži měli. Založil jsem si rodinu, a začal jsem přehodnocovat situaci. Nakonec se z toho vyklubal skvělý kompromis, jak se zajistit a zároveň dělat, co mě baví.

Jak se stane ze soutěžícího porotce?
Byl jsem k tomu přizvaný na základě mých zkušeností a námětů. První věc co jsem chtěl na soutěži změnit, byly trofeje.

Nelíbila se vám ta, co máte doma vystavenou na poličce?
Moc ne. (směje se)

O co v soutěži jde? To je pro studenty středoškolské, vysokoškolské?
Je to i pro nestudenty, pro profesionály, amatéry, je to soutěž otevřená pro všechny.

Jaké je zadání?
Jedná se už o jedenáctý ročník, dosud to pořádala celá skupina Preciosa. Tento rok má soutěž pod patronací divize Lightning. Letošní téma je IN and OUT. Tím chceme demonstrovat, že skleněný křišťálový předmět, světlo, by mělo obstát venku i uvnitř. Vede to k nějakému zamyšlení, co člověk může mít vevnitř, co venku? Má to být pro sportovní předmět, něco, co vás má ochraňovat? nebo čistě dekorativní předmět? To jsou otázky, jaké si člověk může klást.

Kdybyste nebyl v porotě, co byste do soutěže udělal?
(Smích) Shodou okolností na toto téma právě připravuji svítidlo. Ale je třeba to ještě pořádně domyslet. Jedná o svítidlo, které je bez kabelu, na baterie. Člověk do toho klepne a ono se rozsvítí. kombinuji materiály typické pro okolí a Křišťálové údolí.

Přenosné svítidlo?
Ano, je to přenosné svítidlo. Může se to například píchnou kamkoliv do zahrady, případně to lze zavěsit jako gerlanda. Dnešní technologie umožňují, že může svítít sedm hodin a krásně to září.

Jak má návrh vypadat? Stačí skica, nebo musí poslat počítačovou vizualizaci?
To je jedno. Uchazeč ale Musí přijít s něčím, co osloví porotu, co má nějaký přesah, ať už vizualní, nebo koncepční. Co má hlavu a patu. Další detaily už jsou na nás, protože my se s dotyčnými budeme následně bavit. Můžeme vybrat až deset finalistů, třeba tři návrhy můžeme i vyrobit, vítěz ale bude jen jeden.

Takže to může znamenat pěkné postrčení v kariéře.
Loňský ročník vyhrála Tereza Drobná, jednalo se o betonové svítidlo, kde byly zapuštěné takové krystaly. U nás se nejdřív vyrobily tři prototypy a teď už se pár kousků prodalo.

Věnujete se jenom sklu?
Většinou ano, ale zítra jdu s kolegou například malovat jeden interiér.

Jdete někomu vymalovat?
Ano, budou to různé pruhy, přes to písmena… Je to pro jednu restauraci, chtěli tam ten prostor zútulnit.Domluvil jsem si zkrácený úvazek, abych se mohl víc věnovat i svým dalším věcem.

Co je pro vás důležitější, krása, nebo funkce?
Líbí se mi, když se předmět pohybuje na hranici užitého umění. Když je to zařazené do nějakého zajímavého kontextu, jako Například svítidlo, což je jakási socha v interiéru, kde nakonec i estetika je funkce.

Na letošní podzim připadá další trienále IGS. Chystáte tam letos něco?
Jsem tam do toho zainteresovaný, ale žádný svůj konkrétní projekt nepřipravuji. Během minulého IGS před třemi lety jsem byl jeden z účastníků. Rožřezával jsem židle a na ty kusy jsem nechával foukat skleněné baňky. Navazoval jsem na svojí práci "Generace", kde jsem generoval skleněné objekty právě ze židlí. funkce v tomto případě nebyla důležitá, šlo o ten proces. Ten je pro mě nejdůležitější.

A letos?
Letos budu nápomocný našim hostům. Velká spousta skláren okolo bude mít ve svých výrobnách úmělce. My tady budeme mít velká jména jak českých umělců, tak jednu zahraniční umělkyni.

Bude den otevřených dveří?
Určitě, jeho součástí bude spousta přednášek našich designérů a dalších lidí. A zároveň bude Bude samozřejmě opět možné projít celým závodem.

Jaké to je dělat umění ve fabrice?
Máte čipy a jdete (směje se). Naštěstí nás firma podporuje natolik, že nás nechá tvořit vlastní věci. Děláme různé workshopy, vozorování. Teď máme zbrusu novou technologii laminace, kam naběhl celý tým, makali jsme a vytvářeli produkty a zkoumali nové techniky. Určitě je velká výhoda, že se dostaneme k technologii, která by nám jinak nebyla dostupná.