„Před budováním výstavy musel nejprve všechny exponáty prověřit Ústav pro jadernou bezpečnost, zda nejsou radioaktivní. Měření se budou průběžně opakovat, úroveň radiace hlídají také čidla,“ prozradil muzejní geolog a autor expozice Petr Mužák.

Prostory jsou poněkud stísněné, ale nabízejí impozantní pohled do dávno odváté minulosti. Pod nohama chroupe štěrk, na sloupech čekají na signál důlní telefony, ve vitrínách se skví každodenní němí parťáci havířů: sbíjecí kladivo, helma, nejrůznější nářadí, svítilny, balíčky s trhavinou.

V temné komoře s UV světlem září do tmy fosforeskující minerály. Nechybí přehlídka nerostů z různých uranových ložisek v Česku či výstražná cedule zakazující vstup do poddolované oblasti. Výstava se otevře 3. března.

Jednu z novinek představuje stálá expozice zachycující těžbu uranu na Českolipsku.
Českolipské muzeum se připravuje na otevření, nabídne výstavu o těžbě uranu

Součástí expozice je také i trojrozměrná mapa – plastický model reliéfní mapy čtvercového půdorysu metr krát metr. Přibližuje jednotlivé areály uranových dolů Hamr, které označují LED diody. To vše doplněno údaji o profilech šachet a zpodobněním jejich těžebních věží.

„Na pořízení mapy vyčlenil Liberecký kraj, který je zřizovatelem muzea, částku čtvrt milionu korun,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu.

Zdi schodiště vedoucího do pomyslného dolu zdobí snímky dávno zaniklých šachtařských part. „Řada horníků ještě žije. Věříme, že se k nám na výstavu přijdou podívat, poznají třeba sebe nebo své kamarády a pomohou nám doplnit různé zajímavosti do historické skládačky zdejšího těžařství,“ uzavřel Mužák.

Jiří Bayer