Budoucí výstavní prostor už prošel úpravami tak, aby nic nezasahovalo do prohlídkové trasy. Hlavní prvky tvoří čtyři kolejiště a atypické vitríny, které budou zabudované do dřevěných důlních výztuží. Chybět nebude imitace sypného komínu. Součástí expozice bude i trojrozměrná mapa, na jejíž pořízení vyčlenil Liberecký kraj částku čtvrt milionu korun. Přiblíží, jak vypadaly areály Uranových dolů Hamr včetně jednotlivých šachet, které označí LED diody. „Viditelné boční hrany modelu budou také tematicky osázeny grafickými prvky. Jednu stranu bude tvořit kontaktní stěna složená z hornin geologického profilu, druhá hrana bude opatřena grafikou profilů veškerých šachet,“ uvedl Petr Mužák z pracoviště geologie a paleontologie českolipského muzea.

Muzeum nakoupilo rozsáhlý soubor exponátů souvisejících s provozem Uranových dolů Hamr. Některé velkorozměrové exponáty, například důlní nakladač a různé vozy, už stojí na kolejištích.  Ostatní exponáty zatím čekají v depozitáři, a budou instalovány až po dostavbě vitrín. Nasvíceny budou jednotlivé exponáty, vitríny, ale i doprovodné grafické a textové panely. Část prostoru bude zaujímat temná komora s UV světlem, v níž budou k vidění světélkující minerály. Návštěvníci dále v expozici najdou nerosty z různých uranových ložisek v Česku.

„Těžba uranu patří neodmyslitelně k Českolipsku. V mnoha rodinách jsou ještě dnes bývalí pracovníci dolů. Lidé z muzea přišli s návrhem, aby byla expozice těžby uranu umístěna v suterénu muzea a již nyní je jasné, že se díky tomu a díky výbavě, kterou získali, podaří navodit přirozenou atmosféru uranového dolu,“ dodala Květa Vinklátová, krajská radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch.

Ložiska uranových rud objevili geologové v 60. letech především v oblasti Hamru, Osečné a Stráže pod Ralskem, ale také Mimoně nebo Křížan. V březnu roku 1966 vznikla účelová organizace Uranové doly Hamr a oblast se začala měnit z původně venkovské a rekreační krajiny v industriální region, ve kterém také prudce rostl počet obyvatel. „Město v průběhu několika málo let zdvojnásobilo počet obyvatel. Z necelých 20 000 se stalo střediskem se 40 000 lidmi,“ vyprávěl před časem českolipský historik a kronikář Ladislav Smejkal.

Prognózy tehdy předpokládaly, že by se počet obyvatel města mohl postupně dostat přes 100 tisíc lidí, začátkem 90. let se ale těžba rudy přestala rozšiřovat. K 1. dubnu 1996 vláda rozhodla o likvidaci chemické těžby na Českolipsku. Během let se podařilo v oblasti vytěžit 15 861,8 tun uranu, do podzemí bylo vtlačeno 4,1 milionů tun kyseliny sírové a 320 tisíc tun kyseliny dusičné.