Kliknutím zvětšíte„Půjde zhruba o osm vozidel,“ upřesnil zakladatel muzea Jaroslav Janoušek. V koloně bude chybět původně plánovaný tank M36, který shořel při tragickém střetu s vězeňským autobusem u Prahy. „Ještě nám ho ani nepřivezli, abychom mohli upřesnit rozsah škod,“ popsal Janoušek.
Fanoušci válečné techniky přesto nebudou ošizeni. „Akci pořádáme s kluby vojenské historie,“ prozradil Janoušek. Lidé tak na obou místech uvidí nejen vozy, označené pro historickou přesnost rudými hvězdami osvoboditelské armády, ale i uniformy sovětských vojáků, Němců či partyzánů. Kromě toho si budou moci přečíst i historická fakta a období od začátku do konce války na Jablonecku. „Budou tam popsány události od roku 1938, počty padlých i konkrétní lidské osudy,“ prozradil Janoušek.
POSLEDNÍ DNY VÁLKY V KRAJI
Jestliže Liberecko a Jablonecko zůstávalo v průběhu konfliktu díky výrobě pro německou armádu relativně v klidu, v jeho závěru nezůstal kraj o dramatické chvíle ochuzen. Zejména v oblasti mimo Sudety. Například na Semilsku, konkrétně v obci Chuchelna, se 3. května rozhodli tři stateční odzbrojit německou hlídku na Kozákově. Podařilo se a k povstalcům se spontánně začali přidávat další obyvatelé obce i jejího okolí.
A zatímco na Semilsku začalo ozbrojené povstání, ve Vysokém nad Jizerou a v Lomnici nad Popelkou vyhlásili Němci stanné právo a popravili řadu místních. Stanné právo platilo i v Liberci. V samém závěru války padlo ještě 18 rozsudků smrti, popravovalo se v budově gestapa v pozdější Rumjancevově ulici.
Členové odboje byli zatýkáni v Kamenickém Šenově a Novém Boru. V České Lípě se naopak ještě 2. května konala tryzna za Adolfa Hitlera. Nechybělo ani bombardování. Spojenecká letadla shodila pumy nedaleko Turnova. Na Liberecku létaly zase ruské bombardéry. V Liberci to odneslo hlavně okolí letiště, bomby padaly také v okolí českolipského nádraží, na letiště v Mimoni a dokonce i v Bedřichově, kde zahynulo šest lidí.
Nálety trpěl i Frýdlant, který osvobodila 2. polská armáda postupující od Zhořelce. „Ještě den před koncem války Rusové bombardovali město, které bylo plné místních lidí, německých vojáků, nuceně nasazených, ale i uprchlíků. Bylo tu asi osmdesát mrtvých,“ popsal při nedávných vzpomínkových akcích války frýdlantský rodák Horst Moudrý. Na konci války mu bylo 17 let.
OSVOBODITELE V LIBERCI NEVÍTALI
Němci kapitulovali 8. května. Pro převážně německé obyvatelstvo Liberce ale válka neskončila. „Ještě 10. května panovala ve městě velmi nepřátelská atmosféra vůči nově příchozím Čechům i příslušníkům Rudé armády. Obyvatelstvo Liberce dosud neodevzdalo zbraně, Hitlerjugend pod vedením SS zůstávala dobře vyzbrojena,“ popisovaly dobové zprávy.
Liberec byl osvobozen až 11. května, osvoboditele tu však nikdo nevítal. „Je důležité vědět, že nikdo netušil, co bude. Především Rudá armáda byla místnímu obyvatelstvu líčená jako zvířata. Strach panoval i z dalšího vývoje plného nejasností,“ uvedl v rozhovoru pro Deník dokumentarista Severočeského muzea v Liberci Ivan Rous.
Pro dokreslení situace doplnil národnostní skladbu obyvatel. „Například v roce 1930 žilo ve vnitřním Liberci 16 % Čechů, v Horním Růžodole jich bylo 52 %, naopak v Harcově jen 7,5 %. Do prosince roku 1947 bylo například z okresu Liberec odsunuto 112 238 obyvatel,“ uvedl.
Symbolickou tečku za druhou světovou válkou udělal Konrad Henlein. Rodák z Vratislavic, absolvent jablonecké obchodní akademie a pozdější učitel, který radikalizoval sudetské Němce, 7. května opustil Liberec, kde žil v dnes rekonstruované vile na Husově třídě, aby se dostal do amerického pásma. Byl ale zadržen a uvězněn v Plzni, kde 10. května spáchal sebevraždu.
13
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
