Vybavení pro dobrovolné hasiče, zateplení škol, školek i dalších veřejných budov, mosty, cesty, stezky, tabule, stavby i přístavby, turistické boudy nebo také pomůcky do škol.
To vše a mnohem více města pořizují pro své občany. Jednak aby byli lidé spokojení, na druhou stranu se tak snaží vylepšit obraz dané lokality. Mají přitom dvě možnosti buď platit z vlastní kasy, což je vzhledem k omezeným rozpočtům měst prakticky nemožné, nebo mohou čerpat nejrůznější dotace.
Pro Cvikov jsou dotace prioritou
Získat dotační titul je náročné, především potom administrativně. Ale ti, kdo se umí pozorně dívat kolem sebe, dobře se orientují v zákonech, normách a „úředničině", mohou snadno uspět.
Sumy, které se podařily získat z dotačních titulů v období od roku 2010 až 2013, jsou ve městech na Českolipsku průměrné, nízké i překvapivě vysoké.
Co se týká úspěšného získávání dotací, mohl by Českolipsku bezpochyby kralovat Cvikov. S dotacemi ve výši 186 milionů 911 tisíc korun totiž směle převyšuje i města s podobným počtem obyvatel. Těmi jsou například Stráž pod Ralskem nebo Kamenický Šenov. Dobře si vede i v porovnání s Novým Borem, na který mu schází pouhých 160 milionů korun.
Vrátili život Severu, osvěžili Lindavu
„Celých dvanáct let bylo naší tendencí získávat dotační tituly. Věděli jsme, kam napsat žádost. Mnohdy je to sice organizačně velmi složitá záležitost, nesmírně se nám ale dařilo," přiznává dosavadní místostarosta Cvikova Jaroslav Švehla.
Za nejvýznamnější investiční akce, které se Cvikovu podařilo zaplatit díky dotaci, považuje Švehla kompletní rekonstrukci bývalého hotelu Sever (58 mil.) a vybudování vodovodu v Lindavě (cca 40 mil.), která pod Cvikov spadá.
Cvikov mimo jiné dlouhodobě čerpá dotace na základě přeshraniční spolupráce s partnerskými městy. Z ní vzešel například projekt „Společně proti živlům", díky němuž místní dobrovolná jednotka nyní disponuje moderním hasičským vozem.
Projekt za 1,27 milionu euro, který podpořil regionální operační program Cíl 3, vznikl rok po zničujících povodních v roce 2010.
close
zoom_in
Velmi dobře si v porovnání s ostatními městy vedou také v Mimoni, kde jen do oblasti dopravy putovalo díky dotaci z Regionálního operačního programu 108 milionů korun.
Bod pro Mimoň: mají kruháče i ulice
Celkově v daném období potom čerpali 134 milionů 731 tisíc korun. „Nejvýznamnější investicí byla zajisté humanizace ulic Pražská a Husova, které probíhaly celé čtyři roky. Mimo jiné do toho patří i výstavba kruhových objezdů," jmenuje dosavadní starosta Mimoně František Kaiser.
Získat dotaci podle Kaiserových slov vůbec není jednoduché. „Je to podmíněné řadou věcí. Rozhodující je stavební povolení i pečlivě připravené projekty. „To, co se dělo v Mimoni, se například připravovalo sedm let," dodává Kaiser.
Naopak na „černou listinu" lze zařadit s 10 miliony 796 tisíci Ralsko. Dvoutisícové město totiž ani zdaleka nedosahuje například na Zákupy s podobným počtem obyvatel, které ale z dotačních titulů vyčerpaly 38 milionů 817 tisíc korun.
Dosavadní starosta Ralska Miroslav Králík má proto jednoduché vysvětlení. Tvrdí, že o nejvýznamnější dotaci ve výši sta milionů korun, která měla na Ploužnici přinést novou silnici, Ralsko přišlo kvůli opozičnímu zastupiteli.
Ralsku nezbývá než si hýčkat, co mají
„Jeden zastupitel se proti tomu ohradil a nechal věc prošetřit i Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Ministerstvo ale samozřejmě nečekalo a o možnost čerpat dotaci jsme přišli," líčí Králík.
Mezi důležité investice, byť pořízené z nízkých dotačních titulů, podle něj patří kamerový systém a podpora sociálních pracovnic. Ralsko, které má pro získávání dotací vyhrazenou zvláštní úřednici, se přitom dlouhodobě v této oblasti potýká s problémy. Jako bumerang se mu totiž vrací prohřešky ještě z doby před deseti lety.
Bor jede, Lípa by mohla přidat plyn
Zajímavé je také srovnání České Lípy a Nového Boru, z něhož vyplývá, že bezmála dvanáctitisícové sklářské město svému velkému kolegovi slušně šlape na paty. Počtem obyvatel třetinový Bor má na kontě 347 milionů 278 tisíc, Lípa potom 640 milionů 597 dotačních peněz.
K vysokému číslu Novému Boru významně pomohl přeshraniční projekt s partnerským městem Waltersdorf, který přinesl více než 10 milionů na kompletní rekonstrukci i přístavbu mateřské školy Svojsíkova. Dále také cyklostezka Bor Sloup.
