Statek, který Krejzovi koupili asi před deseti lety, měl původně sloužit pouze k odpočinku. Časem přehodnotili své priority a místo chalupářů se stali ekologickými zemědělci.

„Původně jsme chtěli chovat pouze pár zvířat pro potřebu naší rodiny a přátel, ale nestíhali jsme všechny produkty sami zkonzumovat, a proto jsme se dali na ekologické podnikání“ vysvětluje Milena Krejzová, jež se za několik let stala odbornicí na chov koz.

Do všech tajemství spojených s chovem koz a výrobou produktů z kozího mléka ji zasvětila Eliška Horynová z Lužických hor, která byla podle slov Mileny Krejzové tím nejlepším učitelem, jakého si mohla přát.

Leden je měsícem, kdy začíná chovatelům koz v Novém Dvoře hospodářská sezóna. V tu dobu se rodí několik desítek kůzlat a hlubokému mekotu matek odpovídají jemné hlásky potomků, které naplňují radostí celý kozín.

Ještědka porodila pětikilové kůzle

„Letos jsme měli kůzlata od čtyř kil výš a Ještědce, která je vůdčí kozou našeho stáda, se narodilo kůzle dokonce pětikilové,“ říká Milena Krejzová a dodává: „Každá koza má své vlastní charakterové vlastnosti. Některé mají silný mateřský pud, ale měli jsme tu i případ, kdy koza svého potomka odmítla.“

Farma funguje od roku 2006, kdy byly ještě do provizorních podmínek přivedeny první zvířata. Od té doby se zde udělalo mnoho práce. Působivý je zejména zbrusu nový kozín, v jehož útrobách nachází ustájení nejen matky kozy s kůzlaty, ale také tři plemenní kozli, kteří mají v popisu práce starat se o doplňování stáda. Krom toho areál kozína ukrývá ještě dojírnu a výrobnu kozích sýrů.

Největší překážkou v životě ekologického zemědělce je podle slov Mileny Krejzové všudypřítomná byrokracie. „Papírování nám zabírá opravdu hodně času, a zatímco v zahraničí stačí na všechno jeden kontrolní orgán, v České republice na vás může přijít hned sedm institucí,“ říká Milena Krejzová. Už proto jsou plány novodvorské kozí farmy omezené. „Nechceme tady mít dvě stě nebo tisícihlavé stádo.

Chceme zde trvale mít asi padesát dojnic, tak abychom mohli zachovat veškeré ekologické principy a mohli se o všechny kozy dobře postarat. Česká hnědá koza, kterou zde chováme, je druh, který ve velkých stádech trpí,“ dodává dáma, jejímž osudem se staly kozy a ekologické zemědělství.

S prací na farmě jí kromě manžela pomáhá i dcera Táňa, která dosud studuje. Na otázku, zdali studuje obor spojený se zemědělstvím, se smíchem odpovídá: „Mamka chtěla, abych šla na vysokou zemědělskou školu, ale já jsem místo toho šla dělat dokumentaristku na FAMU. Možná proto se mamka rozhodla, že si zemědělku udělá sama a teď je ve třetím ročníku dálkového studia.“

Novodvorský kozín může navštívit i veřejnost. Pokud s sebou lidé přinesou sušený chléb nebo odřezky od zeleniny, mohou kozy i sami nakrmit. Krom toho hostí každoročně areál kozí farmy manželů Krejzových Setkání výtvarníků.

Po každém podobném sympoziu se rozroste sbírka uměleckých objektů, které zdobí farmu i její bezprostřední okolí. Zemědělská usedlost nedaleko pekelského údolí se tak stává nejen místem, kam se vrátil po letech chátrání hospodář, ale také zdrojem jedinečné umělecké inspirace, totiž té kozí.

Autor: Tomáš Cidlina