Na Vísecké rychtě ukazují původní odrůdy ovocných stromů

Tématem výstavy jsou původní odrůdy vysokokmenných ovocných stromů, které v minulosti hojně zdobily krajinu dnešního Libereckého kraje a zároveň jejím obyvatelům přinášely užitek.

Po dvou letech, kdy byla na Vísecké rychtě v průběhu léta prezentována stará řemesla, chtějí její zaměstnanci upozornit na další fenomén vesnického života, ke kterému v minulosti pěstování ovoce neodmyslitelně patřilo.

Putovní výstava Krása, tradice, užitek se na Víseckou rychtu přesunula ze Zákup, kde byla před tím instalována v Muzeu Eduarda Helda. Tvoří ji osm panelů, které seznamují návštěvníky nejen s původními odrůdami jablek, hrušní, švestek, jeřabin apod., ale také vysvětlují základní termíny a vyzdvihují význam ovocných stromů pro krajinu a ekosystém.

Krom panelů ale budou na výstavě k vidění i exponáty trojrozměrné. Vedoucí Vísecké rychty Jitka Brožová zapátrala v depozitářích a na světlo z nich vynesla exponáty s ovocnářstvím spojené, škrabák na kůru starých stromů, lisy na ovoce, lísku na jeho sušení, včelařské potřeby, ale třeba i postřikovač z 1. poloviny 20. století. Stejně tak výstavu doplňují i ukázky staré ovocnářské literatury z fondů Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.

Důvodů proč umístit výstavu právě na Víseckou rychtu do Kravař bylo hned několik.

Jedním z nich je i fakt, že Kravařsko bylo v minulosti významnou ovocnářskou oblastí. Místní ovoce bylo po sklizni nakládáno na žebřiňáky a odváženo na nádraží, poté vlakem putovalo do lovosického přístaviště, odkud se po Labi dostávalo až do Drážďan či vzdáleného Hamburku.

Po druhé světové válce význam místního ovocnářství upadl, některé sady byly zdevastovány rukou člověka, jiné zanikly samovolně a postupně zarostly lesem. V poslední době se však lidé mnohdy vrací k sadařství a spolu s ním objevují i kouzlo starých odrůd, které nejen že patří do zdejší krajiny, ale též jsou nejlépe navyklé na místní klima.

Po dobu konání výstavy budou na Vísecké rychtě k dostání též ne zcela tradiční suvenýry rovněž spojené s ovocnářstvím, mezi kterými nebudou chybět mošty a med od místních výrobců.

Tomáš Cidlina