Postoupit v cestě k plánované revitalizaci Škroupova náměstí v České Lípě má za úkol právě probíhající archeofyzikální průzkum. Nepředstavujte si ale zaprášené, shrbené lidi se špachtlemi a štětečky v otevřených výkopech, ti přijdou na řadu až mnohem později.

Jsme v jednadvacátém století, mnoho se dá zvládnout bezkontaktně.

„V současnosti probíhá první fáze, kdy naši projektoví partneři z pracoviště užité geofyziky Univerzity Karlovy mapují speciálními přístroji veškeré anomálie pod povrchem,“ přibližuje Petr Jenč, vedoucí úseku záchranných a archeologických výzkumů Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.

Vědci nahlížejí do podzemí přikládáním citlivé sondy v metrových rozestupech. „Z naměřených dat bude po jejich vyhodnocení možné zjistit, kam se máme v další fázi zaměřit podrobněji,“ pokračuje Jenč.

BOŽÍ MÍSTO

Mezi zmíněné „anomálie“ budou jistě patřit například základy českolipského kostela svatých Petra a Pavla. Kdysi největší svatostánek ve městě stál na ploše ještě před rokem 1820, kdy bylo po ničivém požáru rozhodnuto zbytky kostela rozebrat. Stavební materiál z kostela je dodnes součástí mnoha městských domů.

„Mnoho se neví ani o okolí kostela, není například zřejmé, jestli se ve středověku v jeho bezprostředním okolí také třeba nějakou dobu nepohřbívalo,“ říká archeolog.

Na Škroupově náměstí je dnes jen popraskaná asfaltová plocha, z největší části sloužící jako parkoviště. To paradoxně současný průzkum znesnadňuje. Řidiči totiž nerespektují dopravní značení. „Chtěli bychom poprosit motoristy, aby během krátkodobých omezení v prostoru náměstí nenechávali svá auta. Tam, kde stojí, nelze měření provést, projíždějící vozy pak ruší citlivé přístroje,“ podotýká Petr Jenč s tím, že by první fáze průzkumu mohla být dokončena během následujícího víkendu. Sebraná data pak budou geofyzici zpracovávat a detailně s archeology vyhodnocovat.

Debaty o využití náměstí se vedou už dlouhá léta. Před sametovou revolucí bylo známé jako Tržní náměstí, pamětníci vzpomenou například na montovanou plechovou stavbu prodejny ovoce a zeleniny.

Svou funkci si během čtvrtečních farmářských trhů alespoň částečně zachovalo dodnes.

„V minulosti již bylo připraveno několik studií možných řešení, ale vždy se jednalo o návrhy, které měly svoje zastánce a odpůrce, a nikdy nebylo dosaženo přijatelného kompromisu mezi funkcemi, které by měl tento velmi významný prostor v centru města plnit,“ říká mluvčí českolipské radnice Václav Šámal s tím, že mezi třecí body patří mimo jiné poměr zachovaných parkovacích míst a prostoru pro klidovou zónu.

SOUTĚŽ ARCHITEKTŮ

Jak by mohlo v budoucnu místo vypadat a jak bude sloužit obyvatelům a návštěvníkům města, by mohla rozhodnout architektonická soutěž. „Z předložených návrhů by pak byl vybraný ten, který bude co nejlépe splňovat představu veřejnosti o jeho budoucí podobě a funkci a zároveň bude respektovat kontext historického centra města. Takový návrh potom může být rozpracován do potřebných podrobností a následně realizován,“ dodává Šámal. Co by mohlo představovat ony podrobnosti, nastiňuje Petr Jenč. „Je tu například možnost zachovat otevřené průhledy na zachované stavební relikty, zvýraznění půdorysu zaniklého kostela kontrastním dlážděním a další,“ říká.