V roce 2020 se navzdory ztíženým okolnostem zatím podařilo podle informací úřadu najít náhradní rodinu pro 32 dětí. Hledání náhradních rodin tak probíhá i za nouzového stavu. 

„Samotné setkání budoucích osvojitelů s dítětem probíhá samozřejmě osobně, a to za dodržení všech potřebných hygienických podmínek. V říjnu bylo s vhodnými žadateli propojeno pět dětí,“ uvedl náměstek hejtmana pro sociální problematiku Petr Tulpa. 

Díky dobré komunikaci s pracovníky Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v Liberci, která v kraji zajišťuje přípravu pro přijetí dítěte do rodiny, se daří nebrzdit ani potřebná důležitá řízení. V roce 2020 se podařilo i přes vnější překážky připravit čtyři taková přípravná setkání. Nyní probíhají individuální konzultace dálkovou online formou. 

„Přes veškeré těžkosti však stojí za zmínku, že v letošním roce se podařilo zprostředkovat patnácti dětem z Libereckého kraje náhradní rodinnou péči formou osvojení a sedmnácti dětem pěstounskou péči. A to není vůbec špatný výsledek,“ dodal Tulpa. 

Omezení sociálních kontaktů nebo třeba karanténa se dotkla i Centra Protěž, které je tzv. doprovázející organizací pěstounů a pomáhá náhradním rodinám s různými problémy, které mohou nastat. Ze zákona je organizace povinná nové rodiny jednou za 2 měsíce kontaktovat a zjistit, jak se jim daří.

„Tím pádem se nám většinou podaří zachytit, když je v rodině nějaký problém. Třeba že se dítěti z nějakého důvodu nedaří dobře nebo že si pěstouni nevědí rady a jsou na pokraji svých sil. V tom případě můžeme poradit, nabídnout odbornou pomoc nebo jinou cílenou pomoc nebo odlehčení. Sledujeme, jestli ta náhradní rodinná péče dobře funguje, snažíme se být po ruce s podporou a pomocí,“ vysvětlila ředitelka centra Světluše Jiráňová. 

Podle ní muselo Centrum Protěž letos kvůli koronaviru omezit setkávání pěstounů, jejich vzdělávání a hledat alternativní řešení. Osobní setkávání probíhala s rouškami a za použití dezinfekce. Jednou dokonce organizace využívala k seznámení rodin aplikaci WhatsApp.

„Tam, kde se nám situace v rodinách jevila kritická, což bylo hlavně v mimořádných situacích v rodinách nebo v oblasti školní výuky dětí v pěstounské péči některých prarodičů, pro které je online vzdělávání sci-fi, jsme cítili potřebu se osobně angažovat a za dodržení bezpečnostních opatření jsme s dětmi pracovali přímo,“ řekla Jiráňová. Rodiny samotné podle ní nouzový stav zvládaly do značné míry v závislosti na své sociální a finanční situaci. „Hodně pěstounů jsou prarodiče, často v tzv. ohrožené skupině, byli jsme hodně obezřetní a citliví k jejich obavám,“ dodala.