Jedenáct nájemníků z mimoňské čtvrti Letná přišlo svědčit proti svým bývalým domácím Janu a Ivě Bernartovým k Okresnímu soudu v České Lípě.
Manželé byli obviněni, že od svých nájemníků vybírali nájemné a zálohy za služby, tedy elektřinu, vodu a teplo, ale už je dále neodváděli dodavatelům.

Za to je soud uznal vinnými z trestného činu neoprávněného zásahu do práva domu, bytu nebo k nebytovému prostoru a trestním příkazem jim oběma udělil podmínky. Protože proti tomu oba obvinění podali odpor, okresní soud nařídil hlavní líčení.

„S manželi Bernartovými jsme uzavřeli nájemní smlouvu v dubnu 2007, kdy koupili náš bytový dům od Mitopu. Nájemné a zálohy na služby jsme platili pravidelně, přesto jsme se o sedm měsíců později ocitli bez tepla a teplé vody. Jan Bernart totiž neuhradil pohledávku firmě ČEZ,“ popsal začátek martyria mimoňských nájemníků Bohumil Ježek na žádost soudce Vlastislava Chába s tím, že veškeré platby prováděli složenkou na účet domácích.

„Takže si myslíte, že nemáte vůči Bernartovým žádný dluh,“ tázal se každého ze svědků obhájce. „Ne, nemáme,“ shodovali se. „Zaplatili jste i vyúčtování služeb za rok 2007,“ kladl další otázku obhájce.

„Ne, protože jsme s ním nesouhlasili. Byly tam početní chyby, kdy na zálohách jsme zaplatili víc, než jaký byl jejich výsledný součet. Byly tam například nesprávně účtované položky za GJ,“ zdůvodňoval Petr Vokurka s tím, že on osobně na radu právníka poslal Bernartovým doporučený dopis, jehož prostřednictvím vyúčtování reklamoval.

DALŠÍ ČLÁNKY K TÉMATU NAJDETE V PRAVÉM SLOUPCI

Stejný krok učinili i ostatní nájemníci. Obžalovaní ale jejich doporučené dopisy nepřebírali a ani nereagovali na telefony. „Nemohli jsme reagovat, protože jsme se přestěhovali, všichni to věděli,“ hájila se Iva Bernartová. „Dopisy jsme posílali na adresu uvedenou v nájemní smlouvě, nikdo nám žádnou novou nedal,“ zdůvodnil Petr Vokurka.

Ten zároveň upozornil, že veškeré platby spojené s užíváním bytu platili novým majitelům domu již od dubna 2007. „Přitom zálohy na služby šly ještě z účtu Mitopu. Po několika urgencích Bernartovi zaplatili Mitopu alespoň padesát procent,“ podotkl Petr Vokurka, který je nejen bývalým nájemníkem ale také ekonomickým ředitelem Mitopu.

„Platil Mitop, protože nezrušil smlouvy s dodavatelskými firmami. Na nás bylo vše převedeno až od května,“ vysvětlovala Iva Bernatová.

„Ale zaplatili jste pouze půlku, ač vám šly všechny zálohy od nájemníků na účet. Navíc jsme vám dali i mimořádnou zálohu přes dva tisíce korun a vy jste ji ani nezapočítali do vyúčtování,“ nedal se Petr Vokurka a zdůraznil, že Bernartovi přebrali s uzavřením smlouvy veškeré závazky a existující platby.

„Tím, že jste nezaplatili vyúčtování, jsme my nemohli zaplatit dodavatelským firmám,“ bránil se Jan Bernart. Ale i Finanční ředitelství v Ústí nad Labem, na něž se nájemníci obrátili, potvrdilo, že manželé se neoprávněně majetkově obohatili, protože uplatnili vyšší cenu za studenou vodu, než jaká byla účtovaná dodavatelem.

Finanční ředitelství se však zabývalo pouze kontrolou studené vody. Kontrolovat platby elektrické energie, plynu, tepla a teplé vody přísluší pouze energetickému úřadu. Jan Bernart s manželkou Ivou zakoupili dům i s nájemníky v dubnu 2007 od Mitopu. Ještě v listopadu téhož roku se dvacítka domácností ocitla na dva dny bez tepla a teplé vody. Dodávku zastavila společnost ČEZ, a to kvůli neuhrazení dlužné částky ze strany majitele celého objektu.

V dubnu roku 2008 byli pro změnu nájemníci bez pitné vody a o měsíc později se opět přihlásil ČEZ, který přestal elektřinou zásobovat čerpadla a nemohla téct teplá voda. V tu samou dobu došla trpělivost s neplatícím majitelem objektu i společnosti Energie holding. Ta pozastavila dodávky tepla a teplé vody na téměř půl roku, než Jan Bernart konečně uhradil statisícové pohledávky.

Martýrium, které si nájemníci s manželi Bernartovými, coby majiteli domu prožili, doslova převrátilo jejich životy. Někteří se totiž z domu hrůzy odstěhovali. Z původních dvaceti domácností jich zůstalo jen osm.

Soudní líčení skončilo bez vydání rozsudku, protože advokát obžalovaných trval na svědectví Lenky Kurfiřtové, která se nedostavila.