Na Pelhřimovsku došlo k významnému nálezu sklářských kleští, které skončily ve sklárně v Karlově, kde si je občas mohou návštěvníci vyzkoušet a kde si jich také povšiml sklářský historik Pavel Rous. K jejich výzkumu přizval i českolipského genealoga Martina Bendu.

Ojedinělý sklářský nástroj nalezl loni v opuštěném objektu zrušené sklárny ve Včelničce na Pelhřimovsku sklářský mistr Lukáš Verner. Zaujal ho poměrně složitý mechanismus, a přitom úctyhodné stáří artefaktu. Na kleštích si totiž povšiml vysekaného letopočtu 1822. To rozhodlo o tom, že starožitný nástroj nepotkal osud železného šrotu. „Je to naprosto unikátně dochovaný příklad pokročilého typu sklářských lisovacích kleští, jemuž vývojově předcházely jednodušší kleště na mačkání například lustrových ověsů nebo knoflíků, a na který navázaly v dalším průběhu 19. století pákové a strojové sklářské lisy,“ zdůraznil znalec historických sklářských technologií Michal Gelnar.

Putování Zlatou stezkou Českého ráje.
Český ráj mi přišel jako turistický supermarket. Mýlil jsem se, říká spisovatel

Kleště dlouhé 70,5 centimetru sloužily k mačkání, resp. lisování malých skleněných výrobků. Součástí kleští je forma a raznice jádra k lisování misek o průměru 45 mm a výšce 27 mm, zdobených na vnějším povrchu výraznými hvězdicovitými zářezy napodobujícími broušený dekor. „Před každým stiskem se v kleštích mechanicky složí ze čtyřech segmentů naprosto přesná vnější forma misky. Do této formy sklář vložil dávku žhavé skloviny, kterou při stisku zamáčkla polokulovitá horní čelist kleští a vytvořila tak dutinu výrobku,“ doplnil Gelnar.

Kromě letopočtu jsou na kleštích vyrytá písmena R. P. J. představující s největší pravděpodobností iniciály jména skláře, jenž si kleště v roce 1822 nechal zhotovit, nebo je koupil a dodatečně signoval. Odhalit, který sklář se pod písmeny monogramu skrývá, se pokusil genealog Martin Benda. „Pátrání se od počátku pochopitelně zaměřilo na okruh sklářských rodů začínajících na písmena R, popř. J s cílem najít významného skláře s odpovídajícími iniciálami, jenž byl ve své profesi aktivní v době okolo roku 1822. Systematické prosévání matrik z míst na Českomoravské vrchovině, kde v první polovině 19. století existovaly sklárny, nakonec přineslo své ovoce,“ popsal průběh výzkumu Benda.

Hledaným sklářem byl se značnou pravděpodobností Josef Rückl, syn sklářského tovaryše Petra Rückla. Právě Rücklové představovali jeden z věhlasných skelmistrovských rodů, které v industriálním období proslavily české sklářství. „Rücklovské sklářské hutě pracovaly na mnoha místech Čech – v regionu například ve Skalici u České Lípy, tu potomek ‚našich‘ Rücklů přímo založil, a nedalekém Kamenickém Šenově,“ připomněl Pavel Rous.

Zámek Zákupy v předvánočním čase.
Zámek Zákupy se zahalil do vánočního. Nabízí adventní prohlídky

Závěrům odpovídá i hypotetická rekonstrukce osudu rücklovského sklářského nástroje na pozadí dalšího pokračování rodové linie Petra Rückla a jeho syna Josefa. Kleště zdědil nejspíš Josefův syn Jan narozený v roce 1809, jenž se vypracoval na skelmistra a provozoval sklárnu v Ostrově nedaleko Ledče nad Sázavou. „Řízením osudu se objevené lisovací kleště po dvou staletích ocitly ve staré sklářské krajině, v níž se jejich první vlastník narodil. Karlov je totiž od místa zaniklé herálecké sklárny vzdálen necelých pět kilometrů,“ podotkl Gelnar.

Odborné posouzení uvedeného nástroje z hlediska kontextu vývoje sklářských technologií ještě pokračuje a jeho výsledky, stejně jako archivní výzkum sklářského rodu Rücklů, budou publikovány v odborném tisku.