… ale nebeskému plánovači buď nešel internet, nebo popletl zeměpisné souřadnice a poslal do Starých Splavů aprílovo májové počasí se všemi jeho nectnostmi. I boží úředník je jenom člověk.

Čarodějnice si nemohou roztáhnout barevné deštníky nebo obléknout pršipláště a tak se vlastně svým způsobem skutečně „obětovaly". Ale k upalování nedošlo, v ohni i letos skončily jenom ty hadrové, vyrobené dětmi. Zbyla jen hrstka popela. Škoda jich, byly krásné. Pořízená fotodokumentace poslouží jako důkaz. Všechno bylo v pořádku, ale evropští zákonodárci prý stejně přemýšlejí, jak takovéto akce Čechům zakázat. Hus jim přece musí stačit!

Možná se letos opeklo méně klobás či vypilo méně piva, ale jenom o tom to není. Daleko důležitější je, že jsme přišli a „pokecali" si s přáteli a známými. A také to, že tradice žijí i mimo skanzeny.

Když jsem se vracel domů, byl už máj a za rozkvetlými keři se líbali nejen Filip s Jakubem, ale i Maruška, Klára, Ludvík a Franta ještě s několika přespolními, které ani neznám. Prostě: Láska je láska!

Miroslav Rezek, Staré Splavy