K úplatkářské kauze bývalého novoborského starosty se hlasitě vyjádřili během březnového zasedání zastupitelů i nájemníci domu v Egermannově ulici, který se stal Radku Nastičovi osudným. Obyvatelka domu Ivana Švandová, která v domě bydlí už dlouhou řadu let, apelovala na zastupitele, aby dali nájemníkům rovnou šanci dům od města odkoupit.
Její manžel Jiří Švanda popisuje problémy s prodejem domu od začátku: „Nejprve chtěli prodat byt po bytu nájemníkům. Z toho sešlo kvůli tomu, že ze čtyř nájemníků jsme chtěli koupit byt jen dva. Poté se město rozhodlo prodat dům obálkovou metodou, kterou vyhlásilo těsně před Vánoci a oznámilo ji pouze na úřední desce, což nám samozřejmě na rozdíl od podnikatele Bárty nedal nikdo na vědomí a my se proto do soutěže nepřihlásili,“ říká Jiří Švanda. „Tehdy také začala ta úplatkářská aféra okolo starosty Nastiče. Vyvěšení záměru prodat dům na vývěsce v době Vánoc byl od města tak promyšlený krok, že nevěřím tomu, že je v úplatkářství zapojený samotný Nastič, ale i podnikatel Bárta a další lidé z úřadu,“ říká rozezleně.
Zda tomu tak skutečně, je nebo ne, musí rozhodnout soud, u kterého včera zazněl mimo jiné i legálně odposlechnutý rozhovor mezi podnikatelem Bártou a exstarostou Nastičem. „A co ostatní zájemci?“ ptal se Bárta. „To je v klidu,“ odpověděl Nastič.
V polovině roku 2007 zastupitelé prodej domu pozastavili a opět se zdálo, že nájemníci dostanou další šanci na odkoupení domu. „Pokud si dobře pamatuji, tak jsme v létě loňského roku obdrželi korespondenční lístek, kde nás odhadkyně arogantně vyzývala, abychom byli v určitý čas doma,“ pokračuje v příběhu Jiří Švanda. „Tak jsem také učinil. Odhadkyně však místo, aby byt podrobně prohlédla, vešla pouze do předsíně a zeptala se na velikost bytu a pár dalších maličkostí, jako je například lino na podlaze. Za tři minuty opět odešla. Nejsem odborník, ale takto se při odhadování nemovitostí podle mě určitě postupovat nemá,“ dodává.
Celá věc dopadla tak, že město v prosinci vyhlásilo záměr prodat dům v dražbě s vyvolávací cenou vycházející z odhadu, při jehož tvorbě odhadkyně jednotlivé byty ani nenavštívila.
Na argumenty o podivných praktikách při provádění odhadu, které přednesla během zasedání Ivana Švandová, reagoval při zasedání zastupitelů také zastupitel Miroslav Coufal. „Jsem rád, že na toto někdo upozornil. Alespoň je vidět, co jako zastupitelé dostáváme před hlasováním za zkreslené informace. Jak může někdo do zprávy napsat například něco o katastrofálním stavu sklepů, když ten sklep vůbec neviděl, je pro mě záhada,“ řekl Miroslav Coufal. „Jestli takto město zachází se svým majetkem, tak se všichni brzy sejdeme ve Stráži pod Ralskem ve věznici,“ dodal na závěr a znechuceně opustil jednání, při kterém se právě hlasovalo o tom, zda dražbu domu v Egermannově ulici zruší a nabídnou dům opět nájemníkům.
Hlasování dopadlo tak, že se vlastně vůbec nic nového nerozhodlo. Zastupitelé vzali na vědomí pouze stížnost nájemníků. Dražbu nezrušili, dům jim nenabídnou a vyhlášený záměr prodat dům v dražbě může i přes odpor nájemníků město realizovat.
Nájemníkům tedy nezbývá než doufat, že na příštím zasedání zastupitelů návrh na zrušení dražby opět padne a zastupitelé se dokáží rozhodnout. To by se ale na příštím zasedání museli zastupitelé sejít ve větším počtu než při tom březnovém, kdy jich o tomto problému hlasovalo z celkových jedenadvaceti pouhých patnáct.