„Hodně mě to zarazí, hlavně když to slyším v televizi. Svým stylem mě to i uráží,“ říká nadstrážmistr Dana Nejedlová, která uniformu vězeňské služby obléká už šestnáct let. „V tom pojmenování vnímám i určitou neúctu k našemu povolání. A tohle zaměstnání si to nezaslouží.“ A hned pokračuje. „Naše povolání může působit nesympaticky, ale je to přece zaměstnání, které někdo vykonávat musí.“

Je zajímavé, že Dana Nejedlová odmala snila o tom, že jednou bude nosit uniformu. Jenže tu nádražáckou. (Není slovo nádražák také trochu hanlivé?) „Vždy jsem tíhla k uniformě. Chtěla jsem být průvodčí. Co bylo hlavním důvodem? Mě lákalo být součástí toho velkého stroje. Celkově jsem měla k mašinám či k vlakům velký vztah. Hlavně díky dědovi, který mě v dětství často vodil na nádraží.“

Nebyla by první v rodině, kdo by se stal součástí „modré armády“. „Teta se strejdou oblékali železničářskou uniformu.“ Jenže její sen se nakonec nevyplnil. „Babička si to zkrátka nepřála,“ utne hovor na toto téma.

Místo toho šla studovat školu s trochu zvláštním názvem - Odborné učiliště průmyslu mléčné výroby. „Pracovala jsem pak v tehdejším JZD, také jsem se živila jako uklizečka a později i jako recepční v hotelu Diamo ve Stráži pod Ralskem.“ A jak se dostala k povolání vězeňské dozorkyně? „Naverbovala mě k tomu kamarádka.“

Tohle povolání není v jejich rodině žádnou zvláštností. Její muž také oblékal uniformu vězeňské služby. A aby toho nebylo málo i jejich dcera si (i když trochu z nouze) zvolila tuto činnost. „Ale skoro se v práci nevídáme. Máme většinou jinak služby.“

A teď konečně můžeme přejít k tomu, co přesně Dana Nejedlová vykonává. „Pracuju u hlavní brány. Prohlížím přichozí, aby nepronášeli nepovolené předměty.“

Podle nových pravidel je potřeba k tomuto zaměstnání maturita, a tak nezbývalo Daně Nejedlové než opět začít navštěvovat školu. „Studuju Podnikatelskou školu v České Lípě. Ani sama nevím, jak jsem ten prvák zvládla,“ směje se. Maturovat by měla v červnu za rok a půl.
A co by na závěr dodala ke svému zaměstnání? „Tahle práce vám pomáhá např. jak jednat s lidmi. Naučíte se třeba tomu, jak reagovat při různých situacích, která vás mohou překvapit. Celkově je tohle zaměstnání náročné spíše psychicky než fyzicky.“

Autor: Alex Neugebauer