Loňská velká voda nejen, že vyplavila cvikovskou čističku odpadních vod, ale vzala s sebou i obsah jímek, které stály živlu v cestě. Kaly a především exkrementy se stále ještě neusadily nebo neodplavily. „Když si uděláme čaj z vody, co nabereme ze studny, tak potom máme střevní problémy. Studnu jsme samozřejmě hned, jak loni opadla voda, sanovali, ale kvalita je pořád špatná,“ postěžoval si Jaroslav Šťastný z Lindavy.

„Poslední vzorky vody nám odebrali po prázdninách v loňském roce a od té doby nás nikdo neinformoval o tom, jestli se situace ve studních zlepšila,“ přidala se učitelka z místní mateřské školy Dagmar Modráčková s tím, že zvýšený obsah dusičnanů byl u nich ve vodě vždycky.

„Nikdy jsme nemohli používat vodu na pití a dělat z ní dětem šťávu, ale zuby se v ní čistit daly. Dnes už si v ní děti ani nemohou vyčistit zuby, neuvaříme z ní čaj a ani v ní neopláchneme nádobí,“ upřesnila Dagmar Modráčková a doplnila, že když po povodních studnu sanovali, odstranili naplaveniny až na dno, kde už byl kámen.

Školka alespoň dostává denně čerstvou vodu ze cvikovské školy. Z té se připravuje nejen čaj, ale z hygienických důvodů ji využívají i k oplachování nádobí. Vodu z vrtu používají výhradně na splachování a podle slov Dagmar Modráčkové bohužel i na mytí rukou. Poslední rozbor vody Krajskou hygienickou stanicí v Liberci z října loňského roku prokázal například u Jaroslava Šťastného zvýšené množství bakterie Escherichia coli.

Ve vodě jsou fekálie

Její přítomnost ve vodě indikuje čerstvé fekální znečištění a vede k vyloučení vody pro použití jako pitné vody. Ve vzorcích se vyskytují koliformní bakterie, které byly tradičně používány jako indikátory právě fekálního znečištění.

„Problémem jsou mělké studny s vrtem maximálně do deseti metrů. Spodních vod je stále více, než by mělo, nestačila do zimy vyschnout, a tak je hladina je vysoko,“ upřesnila referentka životního prostředí Městského úřadu ve Cvikově Lucie Kolbabová. „Vyšší hladina stále sebou vleče kaly a exkrementy. Až spodní voda klesne a časem se usadí, odplaví nebo usadí kaly v přijatelné hloubce,“ pokračovala Kolbabová.

Jak dlouho to potrvá si nikdo netroufne odhadnout, může to být půl roku ale třeba i rok. „Zdravotní ústav se sídlem v Liberci nabízí do konce března rozbory vody s padesáti procentní slevou, tedy za devět set šedesát korun,“ dodala Lucie Kolbabová.

Místo pugétu vozí balenou vodu

„Kdo k nám jede na návštěvu, veze s sebou vodu, abychom mohli udělat kafe. V zimě jsme se z Lindavy nikam nedostali. Dnes radnice nepřistaví ani cisternu s vodou a varianta, že budou vozit vodu starším lidem, se taky nenaplnila,“ posteskl si Jaroslav Šťastný s tím, že musí na druhou stranu ocenit, jak se postarali o pitnou vodu v době povodní.

„Zajistíme balenou pitnou vodu pro vytipované staré lidí, ale vše musíme projednat,“ řekl místostarosta Cvikova Jaroslav Švehla a doplnil, že cisternu s pitnou vodou není možné dovážet, dokud budou třeba jen ranní mrazy, protože by voda zamrzla. Podle místostarosty bude vedení radnice samozřejmě uvažovat o tom, jak tuto situaci řešit do budoucna.

„Lindava nemá ani vodovod. Jediní, kdo ho mají, jsou ti, co bydlí v bytovce, a protože čerpají vodu z hlubších vrtů, problémy s kvalitou vody nemají,“ podotkl Jaroslav Šťastný.

Když bude zájem, bude vodovod

Jaroslav Švehla vidí jako řešení problému zavedení vodovodu do Lindavy. „Abychom dostali dotaci, je třeba mít náklady na jednoho ekvivalentního obyvatele do osmdesáti tisíc. Město by v případě zájmu zajistilo páteřní síť, ale lidé by si přípojku do své nemovitosti museli zaplatit,“ objasňuje situaci Švehla s tím, že náklady jsou veliké a město potřebuje mít orientační přehled o zájemcích o pohodlný přísun pitné vody. Proto v současnosti dělají mezi lidmi v Lindavě průzkum, kdo by měl o vodovod zájem.

„Nyní se nám začínají vracet anketní lístky, ale podle některých vyjádření obyvatel Lindavy v anketě mají studnu v pořádku a o vodovod zájem nemají,“ podotkl místostarosta a dodal: „Otázka, zdali dostaneme peníze na vodovod z dotačního titulu, je závislá na tom, kolik lidí se bude chtít na vodovod připojit. Samozřejmě, že s menším počtem zájemců se zvyšuje investice a pokud přesáhneme náklady na jednoho ekvivalentního obyvatele, pak dotaci také nemusíme získat.“

Tomáš Mařas