Zlomená žebra, tepenné krvácení z předloktí či rozdrcené nohy. To jsou jen některá ze zranění, která v sobotu dopoledne utrpěla asi padesátka lidí v bývalém vojenském prostoru Ralsko při zřícení jedné z budov po sovětské armádě.

Jednotlivá zranění měli postižení naštěstí jen napsaná na papírcích připnutých gumičkou k ruce. Nebyli to skuteční zranění, ale jen figuranti. A žádný barák se ve skutečnosti nezřítil. Hasiči a záchranáři, kteří na místě zasahovali, dělali ale všechno tak, jako by se ve skutečnosti vše stalo. Byla to součást jejich obřího cvičení, které o víkendu v Ralsku proběhlo.

Hasiči, záchranáři, policisté, vojáci, psovodi, potápěči, horská služba, hygienické stanice či dobrovolníci Červeného kříže. To všechno byli aktéři dosud největšího záchranářského cvičení, jaké kdy Liberecký kraj zažil. Trvalo dva a půl dne a zúčastnilo se ho 331 lidí. Ralsko se kvůli nim proměnilo v území, kde vypadla veškerá infrastruktura a kde stovky lidí vlivem různých nehod a katastrof bojují o život.

„V historii sboru nemá svým rozsahem takové cvičení obdobu. Dokonce i v rámci celé České republiky bychom těžko hledali srovnání," řekla mluvčí krajských hasičů Zdenka Štrauchová.

Hasiči a záchranáři během víkendu nacvičovali evakuaci, hledání pohřešovaných osob v terénu a sutinách nebo záchranu tonoucího z vody.Hned čtyři vozy záchranné služby přijely v sobotu dopoledne k domu, který se měl zřítit a kde v tu chvíli leželo kolem padesáti zraněných a mrtvých. Chvíli po záchrance dorazili i hasiči. Trosky budovy nedaleko letiště v Hradčanech, kterou kdysi obývali sovětští vojáci, se v tu chvíli proměnily ve velkou „hekárnu". V prvním i druhém patře budovy i v jejím okolí naříkali zranění.

Záchranáři i hasiči se jim okamžitě vydali pomáhat. „Máte tam nějaké krvácení? Jestli ano, zaškrťe to," volal jeden hasič na druhého. „Je tu zdravotník? Jsou tu dvě bezvědomí," hlásil další. Největší sháňka byla po nosítkách. Hasiči i záchranáři se totiž snažili dostat všechny raněné mimo budovu, o níž nevěděli, jak moc je stabilní a zda nehrozí další zřícení.

Červená pro vážné případy

Při ošetření dostal každý zraněný fóliovou kapsičku, která se dala zavěsit na krk. V průhledné kapsičce bylo především barevné označení pro jednotlivá zranění zelené, červené, černé. Záchranáři mezitím kolem budovy vytvořili tři zóny odpovídající těmto barvám. Zelená zóna sloužila pro lehčí případy, červená pro ty vážné, do černé zóny byli odnášeni ti, kteří nepřežili.

Těžce raněným v červené zóně se dostávalo dobré pozornosti. Každý tu měl svého záchranáře, který se o něj staral a zůstával s ním po celou dobu zásahu bez ohledu na okolnosti. V zelené zóně neprobíhala péče takto jednotlivě, ale spíše skupinově. Mrtvoly v černé zóně žádné „opatrovníky" neměly.

Jakkoli brali hasiči i zdravotníci své cvičení vážně, občas došlo ke komickým situacím. V černé zóně se například probrala jedna původně „mrtvá" dívka a s klackem u břicha dlouho a vytrvale naříkala. Když jí záchranáři sdělili, že ona je opravdu mrtvá, namítala, že se probrala z bezvědomí.

Hasiči si později na místo také vyžádali autobus, aby odvezl další raněné. Kvůli tomu vznikly dohady. „Autobus má být přece pro mrtvoly," namítl jeden z hasičů. Dostal ale jasnou odpověď: „Ty stejně chodí pěšky."

Další zajímavé cvičení probíhalo o chvíli později o kus dál. Sutinoví psi měli na poměrně velké ploše plné trosek a sutin najít zapadané lidi. Nikdo nevěděl, kolik jich tam leží. Hafani ale měli v sobotu dobrý den. První pes objevil živého člověka pod obrovským utrženým blokem už po chvilce. Zaštěkáním to oznámil psovodovi, který vyrazil na místo a to pak označil zasahujícím hasičům. Ti později zavaleného člověka vyprostili. V troskách leželi celkem čtyři lidé, sutinoví psi byli stoprocentně úspěšní, označili je všechny.

Náročný víkend téměř beze spánku

Jednotlivé scénáře se prolínaly a cvičení trvalo téměř nepřetržitě i v nočních hodinách, kdy se hledala pohřešovaná osoba v terénu a sutinách, zachraňoval tonoucí z vodní plochy a spousta dalších činností.

Hasiči a záchranáři během víkendu nacvičovali evakuaci, hledání pohřešovaných osob v terénu a sutinách nebo záchranu tonoucího z vody.„Cvičení bylo pro hasiče nesmírně náročné. Spát šli v pátek snad někdy okolo čtvrté hodiny ráno a v sobotu od časného dopoledne pokračovali v nácviku. Podařilo se tak opravdu navodit atmosféru velmi vypjaté situace, kterou by asi hasiči zažívali, kdyby k živelné katastrofě došlo i ve skutečnosti," řekla mluvčí krajských hasičů Zdeňka Štrauchová.

Ve dne některé zásahy oživila přítomnost záchranářského vrtulníku, s jehož pomocí proběhla evakuace lidí ze střechy budovy, kterou zachvátil požár. Vrtulník také pomáhal při hledání tonoucího pod vodou. Velmi zajímavou podívanou byl také výcvik s velkokapacitními čerpadly, která dorazila ze Záchranného útvaru HZS ČR.

Přípravy začaly už v lednu

Taktické cvičení bylo určené pro dobrovolné hasiče, kteří se specializují na ochranu obyvatelstva. Tyto jednotky pak mají speciální vybavení, jako jsou stany, polní kuchyně nebo ambulance.

Do akce se zapojili i záchranáři a policisté. „V rámci akce policisté nacvičovali práci v terénu, zejména hledání pohřešované osoby při živelné katastrofě. Každá složka má v rámci simulované situace svůj díl úkolů a policisté se zdokonalovali v plnění těch svých," upřesnila českolipská policejní mluvčí Ivana Baláková.

Na přípravě víkendové akce pracoval tým lidí již od ledna. „Výjimečné je tím, že většinou probíhá cvičení jedno, kdežto nyní jich bylo asi dvacet najednou. V rámci Libereckého kraje nemá tato akce obdoby. A to nejen počtem cvičení, ale také pestrostí zúčastněných složek," podotkla Zdeňka Štrauchová.

Michael Polák, Kristýna Brožová