Policisté z Mimoně byli jen pár minut od domu tehdy dvanáctileté Terezy z Ralska, která měla během loňské červnové noci srdeční příhodu. Zastavil se jí dech a upadla do bezvědomí. Verdikt lékařů zněl hrozivě. Terezka by do příjezdu záchranné služby nepřežila. Defibrilátor, kterým bylo auto mimoňských policistů vybavené, zachránil dívce život. Další desítky přístrojů nakoupí Liberecký kraj pro dobrovolné i profesionální hasiče a policisty a umístěné budou i na některých oblíbených turistických místech v kraji.

Při zástavě krevního oběhu nastává boj o každou vteřinu. Pacientovi je nutné pomoci co nejdříve. Vedle klasické srdeční masáže prováděné rukama může v mnoha případech srdce znovu rozhýbat ve správném rytmu právě automatický externí defibrilátor (AED). Přístroj je schopen analyzovat srdeční aktivitu a laického zachránce vede hlasovými pokyny k provedení bezpečné defibrilace, což je elektrický výboj, který umožní obnovu správného srdečního rytmu.

V loňském roce kraj vybavil hasiče a policisty 36 přístroji, letos jich dostanou dalších 44. Především v místech, kde má zdravotnická záchranná služba delší dojezdové časy. „Defibrilátorem budou vybavené vozy dobrovolných hasičů například v Kravařích, Holanech nebo Dubé a také policistů, kteří působí v té oblasti,“ uvedl náměstek hejtmana pro zdravotnictví Přemysl Sobotka. Přístroje záchranáři umístí také ve vybraných turistických lokalitách, jako je Ještěd, hrad Bezděz nebo Vosecká bouda v Krkonoších.

ZA TŘI MILIONY

Na nákup defibrilátorů, výcvikových pomůcek i školení poskytne Liberecký kraj bezmála tři miliony korun. Peníze půjdou z Krizového fondu kraje, stejně jako v loňském roce. „V první etapě šly ze stejného fondu na projekt více než dva miliony korun,“ dodal Sobotka. Převod peněz musí ještě schválit zastupitelstvo.

Za projektem AED pro Liberecký kraj stojí vedoucí operátor Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Petr Matějíčka. Se svým týmem ho začal připravovat před více než třemi lety. Inspiroval se v Jihomoravském a Ústeckém kraji. „Podstatou není snaha záchranné služby přesunout část svých povinností na ostatní složky záchranného systému, ale zvýšit šance jednotlivců na přežití při vzniku náhlé zástavy oběhu. To vše díky ochotě a možnostem dalších složek,“ řekl Matějíčka.

PĚT MINUT K ŽIVOTU

Vytvořením sítě tzv. First responderů z řad policistů a hasičů se zkrátí doba, která uplyne od vzniku zástavy oběhu do podání prvního defibrilačního výboje, o přibližně 5 minut. Podstatné je to v těch místech Libereckého kraje, kde je nejbližší posádka záchranné služby ve vzdálenější obci nebo je místní posádka na jiném výjezdu.

V Libereckém kraji dojde k asi 400 případům náhlé zástavy oběhu za rok. „Průměrná dojezdová doba našich posádek na místo události je 8 až 9 minut od zavolání. Jsou ale místa, kde je tato doba nad 10 minut, což se týká asi 40 procent případů,“ uvedl Matějíčka s tím, že s každou minutou se snižuje šance na přežití člověka se zástavou oběhu o 7 až 10 procent.

UŽ 200 ZÁKROKŮ

Externí defibrilátory, které už v kraji jsou, využili hasiči a policisté během uplynulého roku a půl už ve více než dvou stech případech. Všichni, kdo jsou do projektu zapojeni, procházejí nejprve důkladným školením pod vedením záchranářů. Hasiči i policisté se během školení seznámí se základní teorií o resuscitaci dospělého i dítěte, s používáním přístroje AED a v neposlední řadě si každý prakticky vyzkouší provádění resuscitace. „Jen takto proškolení First respondeři jsou pak zakomponováni do operačního programu ZZS a až od té chvíle jsou o výpomoc žádáni,“ doplnil mluvčí krajské záchranky Michael Georgiev.