Až milionkrát. Tak moc dokáže zvětšovat rastrovací elektronový mikroskop, který se nachází v jedné z laboratoří nového Membránového inovačního centra ve Stráži pod Ralskem.

Unikátní přístroj, jenž je podle všeho nejvýkonnějším a také nejdražším vědeckým zařízením na Českolipsku, dokládá význam vědeckého a výzkumného pracoviště, které ve Stráži vyrůstalo několik let. S první vizí přišli vědci a současně úspěšní manažeři Luboš Novák a Aleš Černín už v roce 2007.

„Chtěli jsme vytvořit špičkové podmínky pro průmyslový výzkum, dotažený až k praktickému využití," řekl Luboš Novák, majitel společnosti MemBrain, která půlmiliardový projekt Membránového inovačního centra připravovala a získala pro něj významnou podporu z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.

Analytické laboratoře moderního vědeckého centra nabízejí nejmodernější vybavení pro zkoumání vlastností takzvaných membrán, speciálních filtrů, propouštějících jen nejmenší elektricky nabité částice, a membránových materiálů.

Nevídané přístroje

Kromě rastrovacího elektronického mikroskopu, který zdejšímu přístrojovému vybavení vévodí a který slouží ke studiu struktury materiálů v měřítku nanometrů a mikrometrů, jsou v laboratořích další mimořádné přístroje, se kterými se běžný člověk nikde jinde nesetká.

Unikátní inovační centrum zaměřené na membránové technologie, které se využívají například při čištění vody, vybudovala ve Stráži pod Ralskem společnost MemBrain.Například vysokotlaký iontový chromatograf, infračervený spektroskop, mikrovlnný mineralizátor či přístroj na měření zeta potenciálu, který analyzuje povrchový náboj částic.

Membrány dokážou například zbavit mořskou vodu soli nebo odfiltrovat z pitné vody nebezpečné látky, jako jsou těžké kovy. „Princip membrány vychází z lidského těla, každá buňka je membrána a ty procesy vlastně zaručují život," vysvětlil vědecký ředitel centra Aleš Černín. Vědci se podle něj od přírody jenom učí a snaží se procesy převádět do průmyslové praxe.

České membránové technologie patří ke světové špičce, podobné centrum ale v zemi zatím chybělo. Díky vědcům, kteří nyní pracují v inovačním centru, se české membrány již uplatňují v automobilovém průmyslu ve formě speciální tubulární membrány, při bezodpadové technologii čištění odpadních vod v Rusku nebo v Brazílii. Vyvinuto bylo také průmyslové zařízení na přípravu ultračisté vody, která je potřeba v energetickém či farmaceutickém průmyslu.

„Unikátnost centra spatřujeme v tom, že se nám podařilo vytvořit skupinu specialistů z různých vědních disciplín, kteří nabízejí odborné propojení celého inovačního řetězce od membrány až k technologickým aplikacím," řekl Černín. Specifické je podle něj centrum především tím, že podnět k jeho vzniku vzešel z průmyslové sféry. V centru pracuje 60 lidí, z toho 35 je vědeckých pracovníků. Firma navíc nabízí i praxe a stáže studentům.

MemBrain je jednou ze čtyř firem ve skupině kolem společnosti MEGA, která vznikla na začátku 90. let privatizací Výzkumného ústavu uranového průmyslu. Právě v tomto ústavu vyrobili už v roce 1985 první průmyslovou, iontově selektivní membránu. Na tento výzkum pak MEGA a v roce 2008 i nově založené výzkumné a vývojové centrum MemBrain navázaly. „Dnes však zakázky pro uranový průmysl představují jen zanedbatelný zlomek tržeb," řekl Černín. Unikátní technologie se využívá především k čištění vody, plynu, ale také třeba syrovátky v potravinářském průmyslu.