„Takzvanému transferu mraveniště předchází průzkum, během nějž se zjišťuje přesný počet hnízd na pozemku i v jeho okolí, které by mohly být propojené. Vybírá se také lesní porost tak, aby tam například nebyla plánovaná těžba stromů. Musí se rovněž vyloučit přítomnost jiných mravenišť. Ta mají odlišný hnízdní pach a mravenci jsou pak vůči sobě nepřátelští a někdy mezi nimi dochází až k nemilosrdným střetům,“ popsala vedoucí odboru životního prostředí Jitka Klásková.
I samotné stěhování je věda. Odborník bude muset na pečlivě vybraném místě vykopat díru podobné hloubky. Naložit opatrně celé mraveniště z Hřebenky a na novém místě klást ve stejném sledu jednotlivé vrstvy.
Ty se dělí na ty, kde jsou dělnice, mravenci starající se o kukly nebo královna se svým ansáblem, jenž se o ní stará. Poté se vrátí do původního mraveniště, kam nainstaluje lapáky. Do nich by se měly zachytit zbylí mravenci, kteří by jinak mohli vybudovat nové mraveniště. I ti se posléze přemístí za svými druhy.
play_fill
„Tím, že mraveniště stěhujeme nyní, zvyšujeme šanci na jeho obnovení. Mravenci si totiž stihnou do zimy vybudovat zázemí potřebné k přežití,“ řekla Jitka Klásková.
Za posledních pětadvacet let se do stěhování mraveniště město pouští potřetí. V předchozích případech to šéfové mravenišť zmotali, když obydlí nechali vybudovat v mateřské škole v Kalinově ulici a na sídlišti Rumburských hrdinů.
