Celodenní program zahrnoval program na vlakovém nádraží, pochod městem, pietu na Lesním hřbitově i odhalení nového pomníku T. G. Masaryka u ZŠ U Lesa.

Při vojenské vzpouře, která vypukla 21. května 1918 ráno v Rumburku a skončila týž den u Nového Boru, se proti rakouské armádě postavilo na sedm stovek vojáků. Deset jich bylo popraveno.

Dopolední část oslav probíhala symbolicky na vlakovém nádraží, odkud se v roce 1938 vydali čsl. legionáři na pochod. Program zahájil starosta Nového Boru Jaromír Dvořák. Připomněl význam Rumburské vzpoury. „Neoslavujeme vzbouřence, kteří se postavili proti velení, ale hrdiny, kteří měli hlad a vzepřeli se šikaně. I když si byli vědomi toho, že při neúspěchu zaplatí životem,“ řekl Jaromír Dvořák.

Právě hlad a pokořování byly spouštěcím motorem vzpoury. „O jednu veku se dělíme ve dvanácti, v době míru byla na dva dny pro jednoho, napsal jeden z vojáků domů. Ostatně i z Kamenického Šenova, Cvikova a České Lípy odešly telegramy se sdělením, že není chleba a ani mouka,“ popsal tehdejší situaci českolipský historik Ladislav Smejkal.

Osobní statečnost vojáků vyzdvihl ve svém projevu také hejtman Libereckého kraje Martin Půta a rovněž starosta Rumburku Jaroslav Sykáček. Těm a zástupcům legionářské obce, historikům či starostům obcí, z nichž pocházeli vzbouřenci, Jaromír Dvořák předal pamětní medaile.  

Na nádraží si lidé mohli prohlédnout třináct vozů Legiovlaku. Pojízdné muzeum je replikou legionářského vojenského ešalonu z let 1918 - 1920, s nímž se českoslovenští legionáři přesouvali bojem s bolševiky po Transsibiřské magistrále.

Za zvuku kapely Pozdní sběr vyrazil pochod v čele s legionáři a Novoborskými mažoretkami ke Smetanovým sadům, kde si zájemci mohli prohlédnout polní ležení legionářů, a poté pokračoval na Lesní hřbitov. Zde přítomní u pomníku Rumburských hrdinů uctili jejich památku. Květiny položili také u pomníku na popravišti.

Odpolední program patřil odhalení nového pomníku T. G. Masaryka u ZŠ U Lesa. Právě jeho jméno nesla tato první česká škola ve městě, od jejíhož slavnostního otevření nyní v květnu uplyne 90 let. „Pro tehdejší českou menšinu v Novém Boru mělo otevření školy, která byla pojmenovaná symbolicky po T. G. Masarykovi, nedozírný význam. Ostatně také vyrostla zde, v tehdejší české čtvrti, jejíž obyvatelé ve 20. letech minulého století například iniciovali sbírku na stavbu pomníku Rumburských hrdinů,“ připomněl ve svém proslovu starosta Nového Boru Jaromír Dvořák.

Známý reportér Stanislav Motl přiblížil nejen život a osudy T. G. Masaryka, ale také, že v roce 1923 ze svého přispěl 20 tisíci korunami právě na pomník Rumburských hrdinů.

Slavnostního odhalení pomníku T. G. Masaryka se ujal starosta města Jaromír Dvořák a člen ČSOL Nový Bor Josef Doškář, který se významně zasloužil o vznik nového pietního místa. Ten se spojil s Evou Sukovou, vnučkou akademického sochaře Josefa Fojtíka. „Byl jedním z mála sochařů, kterým stál T. G. Masaryk modelem. Jeho vnučka nám zapůjčila předlohy k bustě,“ řekl Josef Doškář.

Mezi hosty nechyběl mimo jiné ani známý novoborský profesor Vlastimil Pospíchal, který právě před 90 lety byl jedním z prvních žáků české školy.

Nedělní oslavy zakončilo v novoborském kině promítání filmu Stanislava Motla Bomba pro TGM o chystaném granátovém útoku na prezidenta Masaryka v roce 1921.

Květnové vzpomínky na rumburské hrdiny završí společné setkání v den popravy vzbouřenců v Novém Boru v úterý 29. května v 18 hodin. „Po krátké besedě v Navrátilově sále se vydáme do prostoru popraviště uctít památku těch, kteří položili své mladé životy za přesvědčení o nesmyslnosti válečného běsnění a v touze po jeho ukončení,“ zve vedoucí odboru školství, kultury a sportu na novoborské radnici Alena Forgáčová s tím, že pozvání na besedu přijal českolipský historik Ladislav Smejkal.

Rumburská vzpoura
Pětašedesát českých vojáků praporu 7. střeleckého pluku rakousko – uherské armády v Rumburku odmítlo poslušnost německým důstojníkům. Důvodem byly mimo jiné špatné podmínky, nedostatek jídla i to, že jim velení nevyplácelo žold. Proto 21. května 1918 obsadili velitelství, pošty, nádraží a velkou část Rumburku. Přidalo se k nim zhruba 600 vojáků a také dobrovolníků. Chtěli se spojit s českými vojáky v České Lípě, dojít do Prahy a tam dosáhnout ukončení války.

Nový Bor si připomněl 100 let od Rumburské vzpoury.

Jejich plány ale ukončil střet s vojskem pod Chotovickým kopcem u Nového Boru. Vůdce povstání Stanko Vodičku, Františka Nohu a Vojtěcha Kováře zastřelili 29. května 1918 v časných ranních hodinách, stejný den večer čekala kulka ještě na Jakuba Bernarda, Jiřího Kováříka, Jakuba Nejdla, Františka Poura, Jana Pelnáře, Antonína Šťastného a Jindřicha Švehlu. Pod novoborskou Sokolovnou, na místě posledních střetů s rebely, utrpěl smrtelná zranění Vojtěch Krumpos. Právě jeho hrob objevil vloni, po 99 letech od událostí, Josef Doškář, člen místních legionářů, na novoborském Lesním hřbitově.

Památku Rumburských hrdinů připomínal od 20. let minulého století pomník na Lesním hřbitově. Jako místo, kam se mezi světovými válkami sjížděly tisíce Čechů, ho v roce 1940 zničili nacisté, do původní podoby jej nechalo město Nový Bor obnovit před třemi lety.