Tu si tady rozhodla postavit Bratrská jednota baptistů, jejíž sbor má v Brništi mnohaletou tradici už od konce druhé světové války.

Stavba, ve které je mimo jiné shromažďovací místnost, tři učebny a další zázemí, patří mezi unikáty v Libereckém kraji. Je jednou z hrstky nových církevních staveb, které po roce 1990 vyrostly v Libereckém kraji.

Než brnišťská modlitebna vyrostla, místní baptisté dlouho snili o tom, že budou mít vlastní místo. Do té doby si museli půjčovat místnosti od obce nebo místní školy.

Celá modlitebna přišla Bratrskou jednotu baptistů asi na tři a půl milionu korun. Většinu peněz získali v Brništi z milodarů, ze sponzorských příspěvků nebo od dárců v Česku i zahraničí. Dřevo na krovy poskytla radnice z obecních lesů, poklepat na základní kámen modlitebny přijel i tehdejší předseda světové baptistické federace, který žil v Norsku.

Budova dnes pulsuje bohatým životem. Konají se zde nejen nedělní bohoslužby, ale také setkávání nad biblí, přednášky, koncerty či schůzky mládeže a svůj domov tu našlo i křesťanské sdružení mladých lidí (YMCA). Funguje tu také klub angličtiny, deskových her či klub pro děti. Oáza není sice nafukovací, ale hrdě vítá i davy lidí při slavnosti díkůvzdání, adventních koncertech, půlnoční bohoslužbě, svatebních bohoslužbách a dalších akcích.

Kostely se nestaví

Od Sametové revoluce nevyrostl v Libereckém kraji žádný kostel. Pouze vilu s modlitebnou si postavila Církev bratrská v Liberci, v krajském městě vznikla i obnovená synagoga. A kromě modlitebny v Brništi se dá do celého krajského seznamu přidat snad už jen zvonice v Železném Brodě na Jablonecku.

Církev bratrská v Liberci působí od roku 1945, vlastní budovu ale v krajském městě neměla až do roku 1996. „Stavěli jsme ji šest let z darů a vlastních zdrojů. Před tím jsme byli v nedůstojných prostorech v podnájmu," řekl ČTK kazatel a správce sboru Pavel Urban.

Židovská synagoga vyrostla v roce 2000 v centru krajského města na místě, kde byla nacisty při protižidovském pogromu o Křišťálové noci v roce 1938 vypálena. Stavěla se jako součást novostavby knihovny, takzvané Stavby smíření.

Za novou stavbu se dá považovat i zvonice v Železném Brodě. Původní dřevěná stavba z roku 1761 vyhořela v roce 2007, obnovit se ji podařilo o rok později radnici.

Církvi na obnovu ohořelého torza scházely peníze, a tak ho předala městu, které zajistilo její obnovu za 2,5 milionu korun. Díky darům se do zvonice vrátil i zvon vážící skoro půl tuny.