V pátek večer nad ním žaslo více než pět set lidí, kteří využili příležitosti celostátní akce Noc kostelů, aby spatřili unikátní dílo týmu asi nejznámějšího současného uměleckého skláře v Česku Jiřího Pačinka.

Jeho „Křišťálový chrám“ nabídl návštěvníkům ojedinělý a intenzivní vizuální zážitek, spočívající v symbióze bezmála dvě stě let starého sakrálního prostoru a současného uměleckého skla. Atmosféru pod klenbou kostela zkrášlilo vystoupení souboru Lusatia Consort i světelné efekty.

„Sklo se jako ušlechtilý materiál objevuje v kostelích, bazilikách a katedrálách po staletí, kdy barevnými vitrážemi prochází paprsky slunce a přes tisíce malých střípků vstupují do duchovního prostoru,“ uvedl David Sobotka, Pačinkův manažer a hlavní organizátor události.

Magický kostel i sklářská huť

Jeho šéf začal ve vsi budovat svou malou sklárnu před sedmi lety. Uskutečnění nápadu s naprosto jedinečným vyzdobením chátrajícího svatostánku v těsné blízkosti sklářské hutě prý paradoxně pomohla pandemie COVID-19, která podle Pačinka paralyzovala jinak běžné aktivity jeho vyhlášeného studia. „Zakázky kvůli koronaviru spadly, tak jsme se vrhli na kostel. Z výsledku i vašeho zájmu jsem šťastný,“ reagoval Pačinek. „Choďte pořád, máme moc plánů do budoucna,“ jásal nad obrovským shromážděním u jeho sklárny.

Natěšeným hostům nabídl ještě před vpuštěním do kostela překvapení v podobě telemostu s libanonským Bejrútem se slavnou návrhářkou Blankou Matragi, podle jejíhož návrhu v kostele visí velký lustr. „Nádherná akce. Je úžasné, co jsi dokázal vytvořit v těžké době,“ sdělila Matragi.

Se zdravicemi se přidali i další VIP hosté. „Byl jsem tu před sedmi roky, nepoznávám to tu. A před kostelem je tady určitě nejvíc lidí, co kdy bylo. Chrámy jsou ale od toho, aby je lidé plnili,“ pronesl k davu hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Noc kostelů poskytla nejen atmosféru a příležitost ke slavnostní prezentaci originálního projektu. Lidé tu mohli vidět spojení křivek klasicistní architektury a světla s velkorozměrnými plastikami Jiřího Pačinka a jeho sklářských kolegů inspirovanými faunou i flórou, hru tvarů, barev a optických efektů.

Snažení a exhibice sklářů směřuje rovněž k pomoci zlepšit technický stav kunratického kostela formou dílčí finanční částky ze vstupného, která bude měsíc co měsíc odváděna na transparentní účet spravovaný Římskokatolickou farností ve Cvikově.

„Zažijete svítání kostela. Přeji vám, ať žasnete nad umem skláře Pačinka, ale i předků. Doufám, že kostel bude vzorem a inspirací,“ pozdravil návštěvníky před otevřením vrat do svatostánku farář ze Cvikova Rudolf Repka. Charismatický duchovní přiznal, že kostel pustl a mše svatá se zde konala pouze jednou za rok. Před odevzdáním klíče od kostela Pačinkovi mu nabídl tykání. „Já jsem Páča,“ přijal mistr sklář.

Stejně magickým prostorem jako „Křištálový chrám“ je samotná sklářská huť. Součástí akce proto byla mimořádná večerní sklářská tvorba Pačinka u pece, během níž lidé mohli od 21 do 23 hodin, tedy v čase naprosto netypickém pro sklárnu, sledovat absolutní souhru jeho týmu a zrod působivého křišťálového díla.

„O této akci jsem se dověděl úplně náhodou, při návštěvě Sklářského muzea v Novém Boru. Nemohl jsem si ji nechat ujít a změnil jsem kvůli ní svůj program,“ řekl Michal Gelnar z Prahy. Velkolepou sklářskou show přijel sledovat i Jarek Hylebrant z České Lípy. „Fascinuje mě spojení fenoménu skla a kostela. Také je sympatické, jak mnoho lidí Noc kostelů sem do malé vesnice přilákala, je tu úžasný relax. David Sobotka je skvělý profík,“ prohlásil Hylebrant.

V rámci Českolipska se během Noci kostelů otevřely lidem kostely také v Novém Boru, Kamenickém Šenově, Mimoni, Stráži pod Ralskem, Zákupech, České Lípě, v Jezvé, Tuháni i jinde.