O poplatcích v nemocnicích rozhodli občané ve volbách

Podle průzkumu společnosti SANEP jste 3. nejoblíbenějším hejtmanem, hned za Josefem Novotným z Karlovarského kraje a Michalem Haškem z Jihomoravského kraje. S vaší činností je spokojeno 54% lidí. Oproti loňsku jste si polepšil o více než 8%. Máte osobně nějaké vysvětlení, proč tomu tak je? Co říkáte výsledku průzkumu?
Pokud se týká průzkumu veřejného mínění, musí být člověk obezřetný, zejména tehdy, když jde o průzkum internetový. SANEP totiž vyhodnocuje odpovědi na podobné ankety vždy emailem. Na druhé straně je pro mne třetí místo povzbuzující, neboť internet používají zejména mladí lidé, a tak je to pro mne dobrá zpráva. Spokojenost nadpoloviční většiny respondentů je také samozřejmě příjemná, ale také zároveň zavazuje.

Jistě k dobrému hodnocení mé práce přispěla moje činnost v Krizovém štábu Libereckého kraje v době loňských bleskových povodní, kde se myslím zúročila moje pravidelná komunikace se starosty. Celoročně se totiž zaměřuji na řešení problémů nikoli od stolu, ale na místě s konkrétními lidmi.

Do voleb jste šel se dvěma tématy - zrušení poplatků v krajských nemocnicích, převedení oblastních nemocnic na neziskové organizace. Poplatky byly loni opět zavedeny a převod nemocnic vyšuměl do ztracena. Máte nějaké vysvětlení tohoto selhání?
V žádném případě nejde o selhání. O tom, zda se budou či nebudou platit zdravotnické poplatky, rozhodly výsledky loňských parlamentních voleb. Občané se svobodně rozhodli zvolením současné Nečasovy vlády, že poplatky, údajně regulační, které však nic neregulují a budou podle nejnovějšího návrhu zdravotnické reformy stále vyšší a vyšší, chtějí hradit.

My jsme tedy svůj slib plnili až do odmítnutí prostřednictvím těchto výsledků voleb. Pokud se týká nemocnic, stále tvrdím, že nemocnice by měly být příspěvkovými neziskovými organizacemi. Není tu pak totiž podle mého názoru tolik prostoru na plýtvání finančními prostředky. Vidíme to u zadlužených nemocnic, které byly privatizovány.

V Libereckém kraji však zatím převod akciových společnosti nemocnice Liberec a Česká Lípa není na pořadu dne. Máme jiné, důležitější problémy, například rekonstrukce havarijních mostů, které hrozí, že spadnou, a my budeme muset některé úseky silnic uzavřít. Jak by se pak lidé dostávali do zaměstnání?

Jak změnily vaši práci a přístup k politice loňské povodně?
Jak už jsem zmínil, největší přírodní tragédie Libereckého kraje od jeho vzniku v roce 2000 ukázala, že předchozí osobní komunikace s představiteli obcí a měst měla svůj obrovský význam při řešení konkrétních úkolů, které se v době povodní vynořovaly hodinu od hodiny. Rovněž řízení Krizového štábu LK a spolupráce se složkami Integrovaného záchranného systému, hasiči, policisty, záchranáři, vojáky nás všechny zocelila.

Mohli jsme se na sebe navzájem spolehnout, převážil kolektivní duch, a naštěstí při zachraňování životů a majetku občanů nehrála politika žádnou roli.
A v tom je to poselství loňských povodní pozitivní – lze pracovat ve prospěch lidí a celého Libereckého kraje bez ohledu na stranickou příslušnost.

Novináři často hledají na politicích spíše negativa. Jak vy sám vidíte své působení? Na co jste nejvíce pyšný? Co chcete do příštích voleb dotáhnout do konce?
Výsledkem společného postupu hejtmana, radních, poslanců, senátorů a dalších lidí je zřízení Krajské ředitelství Policie ČR v Liberci, a to dokonce před původním termínem. Je mým velkým úspěchem, že krajská ředitelství v šesti krajích vznikla nikoli v roce 2012 či 2011, jak bylo původně avizováno, ale už 1. ledna 2010.

Policejní reforma tak nyní plně respektuje krajské uspořádání země. Liberecký kraj a další kraje tak mají konečně pro komunikaci s Policií ČR jediného partnera. To je významné zejména pro účinnou a rychlou spolupráci všech složek Integrovaného záchranného systému a řešení případných mimořádných situací. To se potvrdilo právě při bleskových povodních, kdy policie a celý Integrovaný systém Libereckého kraje fungoval bezchybně, jak to ocenil i prezident Václav Klaus při své nedávné návštěvě našeho kraje.

Libereckému kraji se také daří čerpání finančních prostředků z Regionálních operačních programů, kde patří k nejlepším v rámci České republiky. Rada ROP NUTS II Severovýchod, jejíž jsem místopředsedou, pracuje v těchto třech krajích (Pardubický, Královéhradecký a Liberecký) na výbornou.
Úspěchem jistě bylo i uspořádání 10. evropského zimního olympijského festivalu mládeže (EYOWF 2011), který pořádal Liberecký kraj pro 1500 nadějných sportovců.

Navíc se mi jako vedoucímu české delegace Výboru regionů v Bruselu podařilo ve spolupráci s našimi europoslanci při jednání o evropském rozpočtu prosadit dotaci na tuto akci ve výši 50 miliónů Kč, což bylo vůbec poprvé, co Evropská unie podpořila finančně konání sportovní akce v České republice.
Dotáhnout do konce je potřeba například výstavbu kamenného hospice. Máme již místo, připravuje se projekt. Věřím, že do konce volebního období se začne stavět.

2,5 roku v krajské politice člověka musí změnit. Předtím jste pracoval jako bankovní manažer v ČSOB. Jaké dopady to mělo na váš osobní život? Co vám politika dala a vzala? Nelitujete někdy?
Stane-li se člověk činným ve vyšší politice, ztrácí soukromí a chybí volný čas. Obdobně jsem na tom i já, takže sotva stíhám čas na své koníčky, kterými jsou lyžování, motorismus, tenis či cykloturistika. Ale to je daň, kterou každý politik musí zaplatit, stejně jako jeho rodina, na kterou rovněž zbývá méně času.

Naopak, velkým přínosem jsou pro mne pracovní setkání s chytrými a zajímavými lidmi, kteří něco umějí, jsou špičkami ve svém oboru - doma i v zahraničí, od kterých se snažím při jednáních hodně okoukat, naučit, získat od nich zkušenosti. A určitě ničeho nelituji. Člověk by měl litovat jen toho, co neudělal nebo nestihl dobrého udělat.