Takové odstávky jsou však pochopitelně problémem firem a za tyto problémy nemůže pykat zaměstnanec. Podle zákoníku práce se jedná o překážky v práci na straně zaměstnavatele a za ně náleží zaměstnanci náhrada mzdy.

V poslední době se však množí případy zaměstnavatelů, kteří chtějí ušetřit a nechtějí dávat lidem náhradu mzdu ani ve výši 60 procent průměrného výdělku, což je podle zákona nejnižší možná náhrada.

Firmy to řeší tak, že zkrátí pracovní týden z pěti pracovních dnů na čtyři. Podle předsedy krajské Asociace samostatných odborů v Liberci Milana Šubrta tím zaměstnavatelé obcházejí zákon. „Rozdíl je v tom, že člověk je sice doma, ale nedostane za to vůbec nic. A doma je vinou zaměstnavatele, to na jeho straně jsou totiž překážky v práci,“ vysvětlil Deníku Milan Šubrt.

„Kdyby to bylo opačně a přišel zaměstnanec s tím, že chce kvůli nějakým svým osobním důvodům dělat jen čtyři dny v týdnu, tak by ho vedení firmy poslalo okamžitě pryč,“ dodal liberecký odborový předák.

Podle zákoníku práce náleží každému zaměstnanci právo vybrat si, jestli bude doma na 60 procentech nebo jestli se mu zkrátí pracovní doba. „Pak si na ty dny může najít třeba nějakou brigádu. Zkrátka si určí, co je pro něj výhodnější,“ uvedl Šubrt. Podle něj však často firmy na své lidi tlačí, aby takové zkrácení pracovní doby podepsali. V těch nejvážnějších případech dokonce vyhrožují propuštěním.

„Takhle vlastně využívají krizi, využívají toho, že lidé jsou pod tlakem, protože jiná práce se shání velmi složitě. Zaměstnanci potom přistoupí prakticky na cokoli, jen aby si udrželi práci. Zkrátka couvnou až tam, kam by couvat neměli,“ vysvětlil Milan Šubrt s tím, že zaměstnanci si pak částečně i vlastní vinou odepírají právo výběru.

Odbory proto radí lidem, aby nic nepodepisovali bez důkladné porady s někým, kdo problematice lépe rozumí. „Mají právo se rozhodnout svobodně a dobrovolně. A neměli by se bát uplatnit svoje práva,“ uzavřel Šubrt.