Desetileté dítě se láduje mastnými hranolky, v ruce drží kelímek, z něhož usrkává přeslazenou limonádu. Jen co dojí svou porci mastnoty, zapitou tekutým cukrem, rodiče okamžitě vytahují pytlík a ládují caparta, který evidentně trpí nadváhou, sladkými želé bonbóny. To je obrázek, který není nijak výjimečný. V Libereckém kraji stále přibývá obézních dětí. Českolipsko se na celkovém počtu podílí plnou třetinou.

„Podle statistik obezitou trpí více děti ve věku do čtrnácti let,“ upřesnila vedoucí regionálního pracoviště Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR pro Liberecký kraj Libuše Drahokoupilová. V roce 2008 bylo na Českolipsko 185 chlapců a 172 děvčat trpících obezitou, ve věku do čtrnácti let. O rok později se čísla u každé kategorie zvedla o několik desítek. Statistika výsledků předpovídá stejný trend i za rok 2010.

Hodně jídla, málo pohybu

„Většinou dostávám ke svačině namazaný rohlík, ale čas od času mám z domova třeba bábovku nebo závin,“ řekl ke svým školním svačinám třináctiletý Matěj Řamas. Podle jeho slov dostane občas peníze na svačinu a koupí si zapečený rohlík se slaninou a sýrem nebo pizza rohlík ve školní kantýně.

Rychlé občerstvení není ideální pro správné stravování dětí, přesto to může být řešení. Je však třeba vybírat, co nakonec skončí v žaludku dítěte, které je stále ještě ve vyývinu.

„I ve fastfoodu se dá vybrat z nabídky vhodnější jídlo. Rychlá občerstvení nabízejí různé druhy salátů, ovocné taštičky a k pití i neslazené nápoje,“ upřesnila možnost výběru Jana Divoká ze společnosti Stop obezitě (STOB) s tím, že by nebylo dobré, aby děti řešily svačinu, oběd či večeři každodenně hamburgery nebo smaženými hranolky.

Základní příčinou rozvoje nadváhy je nepoměr mezi přijatou a vydanou energií. Děti se stále méně hýbou a jejich jídelníčky ukazují, že mají často jídlo nerovnoměrně rozložené do celého dne a jedí stravu, která je nevyvážená z hlediska jednotlivých živin.

Sladkosti by se v dětském jídelníčku neměly vyskytovat moc často a zejména by neměly nahrazovat některá denní jídla, i když je dítě štíhlé. Sladkosti totiž většinou dodávají do těla pouze přemíru cukru a tuku, minimum bílkovin a většinou vůbec žádné minerály a vitamíny.

Geny za to vždy nemohou

Při vzniku obezity nelze opominout ani roli dědičnosti, ale nebylo by správné vše svádět jen na geny. Statistiky ukazují, že dítě, které má jednoho rodiče obézního, se stane obézním asi ve 40%. V rodině s oběma obézními rodiči má dítě šanci být obézním v 70% v porovnání se 14% obézních dětí, které mají rodiče s normální hmotností.

Příklady vhodné stravy:

snídaně:
•1 kus pečiva namazaný rostlinným tukem s 2 plátky tvrdého sýra nebo tvarohovou či rybičkovou pomazánkou, rajčetem a sklenicí mléka
•bílý jogurt s ovocem a trochou müsli, čaj

svačina:
•jogurt nebo tvarohový mléčný výrobek s ovocem a k tomu do mističky pokrájenou zeleninu
•zeleninový salát s balkánským nebo jiným sýrem, 1 porce ovoce
•menší kus pečiva (bagetka), slabě potřená rostlinným tukem, s plátkem sýra a šuky, doplněná listy salátu, rajčetem nebo jiným druhem zeleniny.

„Ani odborníci se zcela neshodují, do jaké míry je obezita geneticky předurčena,“ podotýká Jana Divoká a pokračuje: „Ukazuje se, že spíše se dědí stravovací zvyklosti předávané z generace na generaci.“

Odborníci také upozorňují na fakt, že se obezita stále více začíná týkat lidí ze sociálně slabšího prostředí. Potraviny nutričně vhodné jsou totiž o mnoho dražší. „Pro maminku, která nemá finančních prostředků nazbyt, je výhodnější volbou dát dítěti ke svačině sušenku v akci než jogurt či ovoce, které stojí jednou tolik a možná někdy i více,“ říká Jana Divoká.

Dětský jídelníček by měl být pestrý a vyvážený. To znamená, že by měl zajistit příjem vhodného poměru základních živin, jako jsou bílkoviny, tuky a sacharidy, a dostatek vitamínů a minerálních látek.

Kolektiv obézního nepřijme

Pro dítě je důležitý pravidelný jídelní a pitný režim. Mělo by jíst pětkrát až šestkrát denně. Pitný režim by měl být krytý zejména neslazenými nápoji. Příjem tekutin se liší v souvislosti s věkem a životním stylem dítěte. Obecně lze říci, že denně by mělo dítě vypít dva litry tekutin. Příjem by měl být vyšší u dětí, které vykonávají intenzivně nějaký sport, a dále v letních parných dnech nebo při pobytu v teplém prostředí.

„Ukazuje se, že již děti předškolního věku přijmou lépe dítě tělesně postižené než obézní. Nadváha a obezita bývá nezřídka spojována s neschopností a leností,“ upozorňuje na pohled okolí Jana Divoká. Doplňuje také, že pokud je dítě citlivé, může být posměšky vrstevníků a často i nepromyšlenými slovy dospělých poznamenáno do budoucího života.

Tvar těla a počet kilogramů jsou proto pro obézní často kritériem, které udává jejich lidskou hodnotu. Dětská duše, i když se to někdy vůbec nezdá, je velmi křehká a někdy i dobře míněné slovo může mít pro další život fatální důsledky.

„Mějme tedy my dospělí na paměti, že to, jak člověk vypadá, neurčuje jeho základní hodnotu. Váha nikomu štěstí nezváží, a pokud ano, pak je to většinou štěstí velmi pomíjivé,“ uzavírá Jana Divoká.

Tomáš Mařas