Ještě na podzim se z desetihektarové obory ve Skalici u České Lípy ozývalo do okolí jelení troubení a daňčí rochání, teď zde znějí výstřely. O oboru, určenou pro chov i výzkum jelení a daňčí zvěře se přes dvacet let – a den co den – stará myslivec, lesník a bývalý profesionální hasič Jaroslav Tatarkovič (72). Přes drobnější dary tuto oboru, kde nyní žije pár desítek kusů zejména daňčí zvěře, „táhne“ sám, za pomoci manželky a pár přátel. Prudký nárůst cen jadrných krmiv jako je oves, ječmen, hrách nebo kukuřice mu vzal spoustu elánu a vážně přemýšlí o razantním zredukování zvěře v oboře.

„Celý chov nezlikviduji, ale budeme střílet, já to už neuživím. Situace je zlá, dělám myslivost celý život, ale teď už je toho na nás příliš. Zdražení je zásadní, velký problém. Myslím si, že do budoucna bude ještě větší a nemůžete proti tomu dělat vůbec nic,“ říká Tatarkovič, který si svůj první lovecký lístek udělal na lesnické škole v Hejnicích v roce 1966. Následovalo průběžně i několik nástaveb v oboru, a nakonec složil státní zkoušky z myslivosti. Stal se lektorem a zkušebním komisařem v myslivosti, kterou bere jako své poslání.

Jaroslav Tatarkovič.
Myslivost je moje poslání, říká Jaroslav Tatarkovič z České Lípy

Oboru ve Skalici kolem potoka Šporka založil v roce 2001. Jeho tamní daňci mají původ v oborách Veltrusy a Volský Žlab. Jelení zvěř pochází z Krušných hor. Už na přelomu 80. a 90. let choval na území dnešní obory černou zvěř. Tehdy jeho chov nebyl uznán za oboru, navíc v roce 1996 vandalové natolik poničili oplocení, že zhruba 40 divočáků uteklo do volné přírody. Jak říká, kromě zdražení krmiv nastal problém i se zákazníky, kteří objednanou zvěř odřekli. „Všichni chtěli zvířata živá, tak jsme je nechali, ale pak volají, že už je nechtějí. S příjmem za ně jsme počítali. Chov jsme kvůli tomu už trochu snížili, ale i tak nám tady daňčí zvěře zůstává hodně,“ zmiňuje Jaroslav Tatarkovič. „Výkup masa je mizerný, dají vám 40 korun za kilo zvěřiny, což je úplně zoufalé.“

Nikdy není dost

Starost o oboru ho už před válečnou krizí vyšla na 200 tisíc korun za rok. „Jde o hodně peněz. V podstatě tu vše táhneme s manželkou z důchodů,“ vysvětluje. Jak uvádí, téměř neřešitelné je pro něj zdražení jadrného krmiva, ječmene i balíků slámy. „Teď jim vozím balíky vojtěšky až od Litoměřic, to jim tam balík dáte a do rána je pryč. Balík má sice čtyři metráky, ale pro ně to nic není. Já abych jel hned pro další,“ říká myslivec. Jak vysvětluje, balík sena ho stojí 700 korun: „Potřeboval jsem jich padesát. A to je koupíte a nevíte, co je uvnitř balíku, zda seno není plesnivé.“

U hojně využívaného ječmene stál prý metrák do nedávna 500 korun a dnes už vyšplhal na 700 Kč. „Kukuřice v těch krmivech vystoupala až na 1 500 korun za metrák,“ konstatuje skalický oborník. Během jara a léta si pro krmení zvěře seče louky v okolí. „Nyní jedu jen na kupované.“

Statný jelen skočil do silnice mezi Práchní a Novým Borem
To byl skok! Letící jelen překvapil řidiče cestou do Nového Boru

Jaroslav Tatarkovič potvrzuje, že nadále spolupracuje s výživářským podnikem Tekro, oddělením výzkumu zvěře, na genetice a výživě. „V okolních honitbách se tohle nedělá vůbec, ale nám dělají vyšetření trusu, v laboratoři poté zjišťují plicní, střevní a žaludeční červivost. Za těch více než 20 let jsme tady neměli žádnou invazi červů. Rozbory dělám kvůli udržení zdravé populace zvěře,“ vysvětluje. „Ať chceme nebo ne, žijí na uzavřené ploše a o musíte se o zvěř starat. Jakmile tam začne nějaký kus pokašlávat, okamžitě jej dávám k prošetření, přidávám i léčiva do krmení. Na tom vůbec nešetříme,“ dodává myslivec.

Samostatnou kapitolou nákladů na provoz je neustálá údržba a opravy oplocení obory. Za veškerou pomoc je velmi vděčný.