Jak informovali, Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj (CHKO) svým novým rozhodnutím už další kácení ve výjimečné lokalitě nepovolila. Zákaz těžby na celém území národní přírodní rezervace také aktivistům slíbil i ministr životního prostředí Richard Brabec: „Další těžby kůrovcového dříví na území národní přírodní rezervace nebudou již povoleny a celé území bude ponecháno bez zásahu,“ uvedl ministr. Stromy zde kácel státní podnik Vojenské lesy a statky, který zásah zdůvodňoval potřebou regulovat kůrovce a zabránit jeho šíření.

„Důvodem zásahu bylo zpomalení šíření nebývale rozsáhlého epicentra napadení kůrovcem v rezervaci, které hrozilo v případě naší nečinnosti nekontrolovatelným šířením do okolních smrkových porostů, které na lesy v rezervaci bezprostředně navazují,“ sdělil mluvčí státního podniku Vojenské lesy a statky Jan Sotona. Jak zdůraznil, lesníci stále trvají na tom, že všechny kroky v smrkových porostech učinili s povolením orgánů ochrany přírody a v plné součinnosti s jejich zástupci. „Šlo o preventivní zásah, bez něhož hrozily mnohonásobně vyšší škody či dokonce nekontrolovatelné šíření kalamity do okolních lesů nejen v naší správě. Stav porostů, kde byl zásah prováděn, byl navíc takový, že neexistovala šance, že by napadení kůrovcem přežily,“ dodal Jan Sotona.

Chtějí to nechat na přírodě

Správa CHKO se ovšem po zkušenostech s průběhem zásahů proti kůrovcům přiklonila k názoru, že v rezervaci bude vhodnější do přírodních procesů méně zasahovat.

„Přes vynaložené úsilí, za použití intenzivních technologií se nepodařilo dostatečně postup kůrovců eliminovat, a to ani zabránit jejich rozšíření do porostů cenných podmáčených smrčin. Správa tak rozhodla preferovat přírodní procesy i za cenu předpokládaného minimálně částečného rozpadu smrkových porostů v rezervaci vlivem působení kůrovců,“ popsal v rozhodnutí zástupce ředitele Správy CHKO Michal Smrž.

Podle nynějšího úředního rozhodnutí CHKO v Břehyni je těžba dřeva zastavena minimálně do konce roku 2021.

“Nové rozhodnutí Správy vítáme. Jen je škoda, že přišlo až poté, co byla značná část podmáčených smrčin, které jsou pozůstatkem holocenní tajgy, nenávratně zničena,“ prohlásil Miroslav Kutal z Hnutí DUHA. Podle něj, při současné pokračující smrkové kalamitě je Břehyně smutným mementem pomýlené snahy likvidace kůrovce v nejpřísněji chráněných územích a opomenutí faktu, že důvod masivní kalamity je především v dlouhodobě špatném způsobu hospodaření v hospodářských lesích. „Budeme apelovat na Českou inspekci životního prostředí a případně také na Evropskou komisi, aby důkladně prošetřila legálnost těžby a případ se nestal precedentem pro beztrestné ničení dalších lesních chráněných území,“ uvedl Kutal.

Aktivisté tvrdí, že správci chráněné oblasti dvakrát změnili podmínky výjimky, na jejímž základě Vojenské lesy a statky ČR v uplynulých dvou letech vytěžily z přísně chráněné rezervace tisíce kubíků dřeva a vytvořily tím rozsáhlé holoseče. Zejména ve vzácné nížinné smrčině – reliktu severské tajgy, která díky specifickým podmínkám přežila ve střední Evropě od konce doby ledové.

Rezervace Břehyně-Pecopala je jedním z nejvýznamnějších chráněných území na Českolipsku. Biologicky pestré území je bohaté na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů a jedná se i o významné hnízdiště ptáků. Těžba dřeva probíhala především v okolí Břehyňského rybníka, kde se nachází zhruba 160 hektarů podmáčenných a rašelinných