Významná postava českých dějin, vojevůdce a politik Albrecht z Valdštejna vlastnil za svého života podstatnou část dnešního Českolipska a udělal z ní opravdu „šťastnou zemi". V době, kdy tu vládl, ji nepustošila žádná vojska.

Českou Lípu získal Valdštejn ve svých čtyřiceti letech. Zřejmě ji nikdy osobně nenavštívil, ale měl velkou zásluhu na jejím rozvoji. Muž, který z České Lípy učinil významem čtvrté hlavní město svého obřího panství, zemřel za dobře známých okolností, byl zavražděn v Chebu dne 25. února 1634. Právě dnes od chebské vraždy uplynulo 380 let.

Část Českolipska získal výměnou

Skoro každý školák si z hodin dějepisu pamatuje, že Valdštejn se ke svému rozsáhlému panství propracoval především nákupem takzvaných konfiskátů, zabavených majetků po bitvě na Bílé Hoře a po stavovském povstání v roce 1621. V letech 1621 až 1625 Valdštejn skutečně vykoupil obrovská panství, mezi nimiž vynikalo dědictví po Smiřických a Redernech (Frýdlant).

Velká část Českolipska se ale k Valdštejnovi dostala trochu jinou cestou. Nikoliv nákupem, nýbrž výměnou, což byla také oblíbená Valdštejnova „spekulace".

„První z velkých výměn uskutečnil se svým strýcem Adamem z Valdštejna," píše ve své knize Valdštejn a jeho doba historik Josef Janáček. „Strýc postoupil Albrechtovi už někdy roku 1623 panství Bezděz a Doksy, Nový Berštejn, Deštnou, Kokořín i Housku."

Ve stejném roce získal Valdštejn také novozámecké panství (Nový zámek dnešní Zahrádky u České Lípy) a s ním i Českou Lípu. Rozvoj města se s příchodem Valdštejna dal svým způsobem předpokládat. Česká Lípa totiž patřila do roku 1620 čtyřem různým majitelům a rozdrobení žádné pozitivní důsledky nepřineslo.

Valdštejn jako jediný majitel města to dokázal překonat. V roce 1624 posílil právní postavení České Lípy tím, že potvrdil a rozmnožil dosavadní městská privilegia. Druhého dubna 1628 se Valdštejn rozhodl sedm ze svých měst povýšit a stanovil také posloupnost jejich důležitosti. První místo patřilo Jičínu. Druhým byl ale Frýdlant, čtvrtá nejdůležitější byla Česká Lípa, pátý Turnov, šestý Český Dub.

Sud piva týdně pro klášter

Že Českou Lípu řadí mezi svá hlavní města, deklaroval Valdštejn už v roce 1627, když rozhodl o založení augustiniánského kláštera a latinské školy, která při něm měla fungovat. Budova kláštera o čtyřech křídlech s bazilikou Všech svatých, Loretou, přilehlými ambity, svatými schody, kaplí Nejsvětější Trojice i rozlehlými zahradami, dnes patří mezi nejkrásnější a nejvzácnější pamětihodnosti České Lípy.

Jak zakládací listina kláštera vypadala? „Je to vlastně složka třiceti pergamenových listů. Vypočítává veškeré nadání, včetně počtu připsaných poddaných a dvorců, jakož i pravidelných příjmů naturálních, mezi nimiž nechyběl sud piva týdně z vrchnostenského pivovaru a ryby z rybníků Novozámeckého panství," připomínají internetové stránky Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, které dnes v budově kláštera sídlí.

Zakládací listina Albrechta z Valdštejna byla napsána latinsky, u příležitosti 300. výročí jejího vydání byla v roce 1927 publikována také v německém překladu. Zlomky textu slavné listiny může vidět každý návštěvník českolipského městského úřadu: části textu jsou totiž součástí historické koláže umístěné podél schodiště v hlavní budově českolipské radnice.

Školu vedl zpovědník

V zakládající listině nešlo ale jen o klášter jako takový, ale i o latinskou školu, jež měla fungovat při něm. „Listina určovala počet stálých obyvatel kláštera mnichů, kteří se měli o školu starat. Svým zaměřením měla (škola) být ústavem humanitního vzdělávání, umožňujícím absolventům další studium na univerzitě ve všech tehdejších oborech: právo, medicína, teologie a obory učitelské (bakaláři)," napsal pro svůj historický seriál „Utváření města škola, základ života" českolipský historik Ladislav Smejkal.

V zakládací listině z roku 1627 se o škole také uvádí, že vzorem pro ni má být jezuitská kolej v Jičíně. Do čela českolipské školy postavil Valdštejn belgického mnicha Paula Conopea (1595 1635). „Conopeus byl před příchodem do České Lípy Valdštejnovým zpovědníkem a žil v pražském klášteře u sv. Tomáše. Pro školu sepsal a v její tiskárně dal vytisknout čtyřdílnou učebnici latiny na základě němčiny a češtiny. S češtinou mu pomáhal mnich Fulgenc Kafka," doplňuje klášterní historie.