Poklidné nedělní odpoledne 30. března 1952 na nádraží v Blíževedlech přerušila lokomotiva řítící se bez zastavení směrem na Českou Lípu. „Vzpomínám si, jak se nám tehdy pod okny prohnala lokomotiva. Děda řekl: ‚Hele kafemlejnek'," říká pamětník onoho dne Ladislav Brejcha s tím, že dědovo zvolání bylo trochu nepřesné. „Kafemlejnek se říkalo parním lokomotivám řady 310, toto byla 313," pokračuje.

Čtěte také: Muzeum ukáže vzácnou keltskou minci

Brejchův dědeček byl přednostou stanice v Blíževedlích, on sám tehdy pětiletý, žil s prarodiči přímo na tamním nádraží.

Chvíli po projetí lokomotivy vyběhl do drážního bytu službu konající staniční pomocník, který vyděšeně oznámil, že mu přes pokus o zastavení projel stroj, proti němuž vyráží ze Zahrádek osobní vlak. Do největšího železničního neštěstí na Českolipsku zbývaly pouhé minuty.

První nehoda po šesti letech

Trať číslo 087, vedoucí z Lovosic do České Lípy, se dočkala svého zprovoznění roku 1898 jako úsek Severočeské transverzálky tehdy nejdelší místní dráhy v Českých zemích. Šest let po uvedení do provozu na ní došlo k první větší nehodě. Osobní vlak na spádu mezi stanicemi Blíževedly a Úštěk vykolejil 23. dubna 1904 kvůli převýšenému oblouku, rychlosti a poryvu větru, a následně spadl pod stráň. Neštěstí si vyžádalo 20 zraněných osob.

Mnohem tragičtější nehoda poté následovala o necelých osmačtyřicet let později.

Podle Brejchy na začátku padesátých let došlo v úseku mezi Českou Lípou a Úštěkem k zavedení dopravy se zjednodušenou dopravní službou. Zkráceně to znamená, že dohled nad tratí vykonávalo přes její relativní vytíženost méně lidí než dříve.

Souhra chyb

Zmíněná lokomotiva, řítící se toho času na nic netušící posádku a pasažéry osobního vlaku ze Zahrádek, směřovala na údržbu do českolipského depa.

Vlivem zmatku nejspíše její strojvedoucí přeslechl informaci, že se má s osobním vlakem na jednokolejné trati křižovat už v Blíževedlech, nikoliv až v Zahrádkách, jak se domníval. K tomu se přidalo závažné nedodržení předpisu. Ten ukládal ve stanici předcházející stanici křižování zastavit, a vyžádat si souhlas k další jízdě. To však strojvedoucí ani ve Stvolínkách neudělal, a stanicí projel bez zastavení.

Čtěte také: Skalní sesuv komplikuje příjezd do Nového Boru

Výpravčí dirigent, který byl tehdy osobou zodpovědnou za provoz úseku, se o hrozícím nebezpečí dověděl, a dal pokyn staničnímu pomocníkovi ve Stvolínkách, aby lokomotivu zastavil. „Při následném vyšetřování sice staniční pomocník vypověděl, že vyběhl ven s praporkem, ale lokomotivu se mu zastavit nepodařilo," vypráví Brejcha s tím, že následný soud porovnáním časů došel k závěru, že měl pomocník reagovat důsledněji.

V tu chvíli ale už oba vlaky jely nezadržitelně proti sobě na stejné koleji. „Je pravděpodobné, že oba strojvedoucí jeli o něco rychleji, než jim povolená rychlost v daném úseku dovolovala," pokračuje pamětník Ladislav Brejcha.

Historická fotografie nehody poskytnutá z archivu Železničního muzea v Zubrnicích.Zdroj: Zubrnické museální železnice

Ke střetu obou vlaků došlo v 15.12 hodin, deset metrů od milníku označujícího 76. kilometr trati, nedaleko přejezdu u osady Malý Bor. „Mezi Zahrádkami a Stvolínkami je řada rovných úseků, ale právě zde je nepřehledný oblouk, lemovaný z jedné strany strání a z druhé strany skálou," uvádí Brejcha. Následkem nárazu se lokomotiva vklínila do motorového vozu, na který se z druhé strany téměř do poloviny navlékl vlek.

Šest osob zemřelo na místě, dalších šest následně při převozu, či v nemocnici. Mezi dvanácti obětmi byl i strojvedoucí osobního vlaku. Dalších 34 osob bylo velmi vážně zraněno, mezi nimi strojvedoucí lokomotivy. „Jediné štěstí bylo, že nedošlo k výbuchu palivové nádrže motorového vozu, a k následnému požáru, jako u několika pozdějších nehod," podotýká Brejcha. Škoda byla vyčíslena na osm set tisíc československých korun a neštěstí mělo i soudní dohru.

„Vyšetřování a rozsudek jsou do určité míry i obrazem tehdejší doby. Vzpomínám si na srocení lidí u nádraží v Blíževedlech, když se rozkřiklo, že došlo k neštěstí. Bylo tedy nutno trestat," říká Brejcha. K trestům odnětí svobody a finančnímu postihu byli odsouzeni hlavní viníci nehody, za které soud určil strojvedoucí parní lokomotivy, staničního pomocníka ze Stvolínek, výpravčího dirigenta z Úštěku a staničního pomocníka z Blíževedel. Dále byli souzeni i takzvaní vedlejší viníci. Strojmistr výtopny v České Lípě šel rovněž do vězení, vedoucí pracovníci z výtopny Česká Lípa, stanice Blíževedly a provozního oddílu ČSD z Teplic byli odsouzeni ke srážkám ze mzdy.

„Po této nehodě byla zjednodušená doprava v úseku Česká Lípa Úštěk zrušena, a do Blíževedel se opět vrátil výpravčí. Měnily se i drážní předpisy," dodává Ladislav Brejcha.

Čtěte také: Dominantu náměstí v Novém Boru vyberou z pětadvaceti děl