Na otázky Deníku odpovídal předseda krajské Asociace samostatných odborů Milan Šubrt.
Téma rozhovoru se nakonec stočilo k problematice pracovních agentur. Podle libereckého odborového předáka totiž nemusí být jednání těchto společností v době ekonomické krize zrovna čestné a podle zákona.
Jak momentálně vypadá situace ve firmách napojených na automobilový průmysl?
Každý už ví, že se momentálně velmi dobře rozjela výroba malých aut, především díky německému a také rakouskému šrotovnému. To má však v první řadě ten důsledek, že firmy najednou nemají dost zaměstnanců, aby výrobu pokryly. Kvůli krizi totiž během letošního roku propustily až dvacet procent svých kmenových zaměstnanců.
Nabízí se tedy otázka, jak firmy situaci řeší. Nedávno jste si stěžoval, že velký prostor dostávají pracovní agentury. Jaká je situace?
Ano, vnímáme to jako opravdový problém. Místo toho, aby se nám do firem vraceli kmenoví zaměstnanci, to firmy řeší tak, jako před krizí, tedy přijímáním agenturních pracovníků. Tenkrát jsem to chápal, protože na trhu práce nebyli lidé. Proto tady pracovalo hodně Poláků, Slováků, Ukrajinců nebo Vietnamců či Uzbeků. Bylo to přirozené. Dnes však máme na trhu práce přebytek, spousta lidí přišla o práci.
Dá se říct, že firmy dávají agenturním pracovníkům přednost před těmi standardními?
Jistě, místo toho, aby firmy oslovovaly propuštěné zaměstnance, dávají přednost agenturním. I samotné pracovníky to popuzuje. Ptají se mě: proč propouštěli kmenové zaměstnance, když teď berou agenturní. To jim prostě nevysvětlíte.
A jaký mají firmy k takovému jednání důvod? Jsou pro ně agenturní pracovníci levnější?
Takový důvod by byl logický, ale není tomu tak. Dejme tomu, že hodinová mzda kmenového pracovníka je 150 korun. Agenturní pracovníci sice mají třeba jen 60 korun na hodinu, ale hodně peněz spolkne samotná agentura, takže ve výsledku platí firma agentuře také 150 korun, někdy i více. Je to nepochopitelné.
Běžného člověka tedy napadne, jestli za tím není něco nekalého…
A přesně to napadá i mě. Mám k dispozici nepotvrzené informace, podle kterých jdou z agentur do firem určité provize, které mohou jednání firemních manažerů ovlivňovat. Dostalo se ke mě, že 10 procent z celkové částky agentury vyplácí tomu, kdo smlouvu mezi firmou a agenturou zprostředkoval.
Důkazy však nemáte. Je nějaká možnost, jak zjistit, zda se takové informace zakládají na pravdě?
Samozřejmě jsou to informace, které nejsou ověřené, budeme však zjišťovat, zda mají nějaký reálný základ. Požádáme Úřady práce v Libereckém kraji, aby do této záležitosti vstoupily a provedly alespoň nějaké kontroly.
Co když se nic takového nepotvrdí? Může existovat i jiný důvod, který vede firmy k přijímání agenturních pracovníků?
Pak už mě napadá jen lenost. Je pro ně jednodušší zvednout telefon, zavolat agentuře a objednat si od pondělí třeba dvacet lidí. Tvrdí, že je pro ně lepší mít agenturní, protože těch se mohou kdykoli zbavit, když už pro ně nebudou mít práci. To je ale výmluva. Když přijde normální zaměstnanec, může mít smlouvu třeba jen na půl roku. Navíc tam je zkušební doba, ve které ho firma může kdykoli bez udání důvodu propustit.
Konkrétní firmy, kde se agenturní zaměstnanci objevují víc, než je zdrávo, asi jmenovat nebudete…
V poslední době nám tento problém dělal starosti například v Ayrs, Densu, Grupo Antolin nebo v Trelleborgu. Tím však rozhodně nechci říct, že je v těchto firmách něco nekalého. Opakuji, že žádné důkazy nemáme.