Epidemie koronaviru způsobila řadu komplikací napříč všemi odvětvími a výjimkou nebylo ani zdravotnictví. Nemocnice musely čelit zatěžkávací zkoušce, řada lékařů a sester si sáhla na dno svých sil. Vznik covidových oddělení a péče o tyto pacienty zapříčinily i skluz v naplánovaných operacích. A zatímco někde se ho podařilo dohnat, jinde se s ním stále vypořádávají.
Krajská nemocnice Liberec patří k těm zdravotnickým zařízením, kde veškerá zpoždění kvůli koronavirové epidemie dávno dohnali. Zároveň pro lepší orientaci pacientů a v souvislosti se zvyšováním kvality poskytované péče mohou zájemci zjistit na stránkách liberecké nemocnice informace o čekacích dobách na neakutní plánované operační výkony a na některá neakutní vyšetření.
„V této souvislosti je třeba uvést, že tato data jsou ovlivněna řadou faktorů, k nimž patří kapacita pracovišť operačních sálů a složitých diagnostických přístrojů, kapacita personálu, četnost akutních vyšetření a operací či četnost periodických kontrol u vážně nemocných pacientů,“ sdělil mluvčí Krajské nemocnice Liberec Václav Řičář.
Časové rozpětí je tak orientační. Zatímco pacient trpící šedým zákalem si počká 28 dní, průměrná čekací doba na kolonoskopii je 60 dní. Mezi zákroky s nejdelší čekací dobou pak patří totální endoprotéza kyčle, zde se počet dní vyšplhal na 390.
Pomáhá i robot
Jednou z novinek, která pomáhá lékařům i pacientům, je chirurgický robot da Vinci. Stal se součástí zrekonstruovaných chirurgických operačních sálů v Krajské nemocnici Liberec a od poloviny ledna letošního roku na něm vyškolení lékaři nemocnice operují. Tento moderní operační systém využívají zejména při odstraňování zhoubných nádorů u urologických a chirurgických, výhledově také u gynekologických operací.
„Aktuálně v liberecké nemocnici funguje samostatný urologický tým a výcvikem, který zabere nějakou dobu, prochází týmy chirurgů a gynekologů. Na první robotické výkony většinou přijede proktor neboli operatér, který má s robotickým systémem dlouhodobé zkušenosti,“ informoval zástupce primáře urologie a vedoucí Centra vysoce specializované onkourologické péče Vladimír Šámal.
Sám se na instalaci robotického systému rok dopředu připravoval. Jezdil operovat do Ústí nad Labem, kde mohl postupně proniknout do tajů robotické chirurgie. „Roky jsem byl při výkonu zvyklý sáhnout si rukou na tkáně. Při robotické chirurgii nemá chirurg žádné vnímání dotykem. Nástroj dokáže vyvinout velkou sílu až 80 kilogramů, proto je při manipulaci nutná zvýšená opatrnost. Na druhou stranu přináší benefit značného rozsahu pohybu nástrojů, který umožňuje preparaci tkání a zejména provedení šití ve všech rovinách,“ zdůraznil.
Kromě samotných benefitů tímto způsobem vedené operace vidí lékaři i podstatný rozdíl v pooperačním průběhu. Už u prvních pacientů zaznamenali zcela minimální spotřebu analgetik, rychlejší rekonvalescenci a kratší dobu hospitalizace.
Čekací lhůty v Jablonci a Lípě
Částečně se podařilo dohnat skluz, který zapříčinila epidemie koronaviru, v Nemocnici Jablonec nad Nisou. Podle ředitele jablonecké nemocnice je čekací doba různá, záleží na typu operace a akutnosti případů. „Nejdéle se čeká na totální endoprotézu, a to zhruba rok. U většiny operací je čekací doba několik týdnů,“ nastínil situaci Jan Němeček.
S mírným skluzem bojují i v Nemocnici s poliklinikou Česká Lípa, kde si nejdéle počká pacient na zákrok v podobě celkové kloubní náhrady. Čekací lhůta je přibližně 16 měsíců.