„Jak se tady staráte o živé, když se ani neumíte postarat o mrtvé,“ vyprávěl před lety bývalý starosta Kamenického Šenova Ota Raiter o setkání se starou paní, která ho chtěla kvůli stavu místního hřbitova přetáhnout holí. Důchodkyně vystihla naprosto přesně, jak tamní lidé smýšleli o vzhledu zdejšího místa posledního odpočinku - jako o jedné z největších ostud města. Díky pár dobrovolníkům a stovkám hodin jejich práce ve volném čase se Šenovští už stydět nemusí.

Místo rozpadajících se panelů, veřejné skládky náhrobních kamenů, rozbitých betonových obrub z hrobů, střepů a suti je obnovený vstup s novou kovanou bránou, opravené hřbitovní zdi. Vyřešil se i problém s parkováním před hřbitovem.

„Uvnitř hřbitova jsme instalovali také nové litinové lavičky, aby si lidé mohli sednout a vzpomínat na své blízké,“ doplnil předseda sdružení Václav Frömmel, který je duchovním otcem myšlenky na obnovu šenovského hřbitova.

„To, co se radnici nepodařilo za dvacet let, jsme v pár lidech zvládli za pět měsíců a stovek hodin práce,“ podotkl Frömmel.

Nešlo by to ale bez peněz. Snahu sdružení podpořily nadace Via a Preciosa, pomohli i místní lidé a firmy. Po velkém váhání přispělo i město částkou kolem osmdesáti tisíc. „Náklady se vyšplhaly přes sto čtyřicet tisíc korun,“ upřesnil Frömmel.

Ten symbolicky předal kovaný klíč od hřbitovní brány starostovi města Františku Kučerovi v úterý 1. listopadu. Datum není náhodné. „Před 128 lety byl nový šenovský hřbitov požehnán. O dvacet let později se původní brána kvůli stavbě márnice posunula a my jsme ji nyní vrátili na její původní místo,“ osvětlil Frömmel a doplnil, že si přeje, aby radnice příští rok navázala na jejich opravy.

„Před dvaceti lety spadlo na třicet metrů cihelné hřbitovní zdi a dosud s tím nikdo nic neudělal. Snad se to změní a v budoucnu třeba radnice obnoví i hrobku jednoho z našich nejvýznamnějších občanů Eliase Palmeho,“ dodal Frömmel.