Propracovanější podobu tradičního představení slibují tvůrci Pašijových her, které se letos konají už na Velký pátek, dne 25. března. Událost se koná jako vždy v prostorách českolipského Vodního hradu Lipý.

Akci, která lidem každoročně připomíná, proč slavíme velikonoční svátky, pořádá Základní umělecká škola v České Lípě ve spolupráci s velkým množstvím nadšených dobrovolníků.

Ke spolupráci na režii se letos přidal František Zborník, režisér českolipského divadelního klubu Jirásek. Doplní tak autorský tým sestávající se z tvůrce hry, Petra „Brambora" Nárovce, autora hudby a zároveň ředitele ZUŠ Marka Kučery a dirigenta Příležitostného orchestru ZUŠ Pavla Hrice. Organizátoři doufají, že nový člen autorského týmu ještě pozvedne už tak vysokou úroveň díla.

„Při plánování jsme prožili velice příjemná dopoledne. Dohromady jsme vytvořili tým, který velmi rozumí tomu, jak by ten konečný produkt měl vypadat. To znamená, že by to měl být půl na půl zážitek, který spojí slovo, nejstarší příběh, který tato civilizace má, s hudbou, jež byla pro představení vytvořena," řekl spolupracující režisér František Zborník.

Tvůrci diskutují nad novou podobou Pašijových her.Jako cenný diamant je v průběhu let vybrušována látka, jejíž podobu Petr Nárovec před léty představil na Vodním hradě poprvé.

„Ta práce, kterou jsme udělali, posouvá představení o další schod nahoru. Dá se říci, že se tu bavíme už o takřka profesionální úrovni," dodává ředitel českolipské ZUŠ Marek Kučera.

Ve stěžejních rolích se vracejí známé tváře z předešlých ročníků, postavy Ježíše se zhostí opět Jakub Neumayer. Mimochodem, od roku 2004, kdy se českolipské Pašijové hry konaly poprvé, se v různých rolích vystřídalo už přes 200 herců.

Součástí akce bude letos koncert středověké hudby v podání uskupení Řemdih a stylový jarmark, který se ponese v duchu díla. Návštěvníci se rozhodně nemusejí bát, že to na místě bude vypadat jako na novodobé pouti.

Tvůrci by do budoucna rádi dílo převedli do formátu rozhlasové hry a také plánují pořídit profesionální videozáznam z představení na Vodním hradě. To by mohlo příběh zprostředkovat i lidem, kteří se z nějakého důvodu nemůžou osobně dostavit a zároveň by jeho nynější podobu důstojně uchovalo pro budoucnost.