Za tu dobu se mu podařilo získat pevnou pozici na hudební scéně, rozjel i vlastní značku oblečení a nebojí se mluvit o tom, co mu vadí na dnešní generaci. „Dnešní puberťáci honí lajky na sociálních sítích se snahou zalíbit se digitální bublině a nic jiného je vlastně nezajímá,“ říká otevřeně rapper a producent.

Paulie Garand.Zdroj: Archiv PGNakolik se vás jako interpreta a umělce dotkla koronavirová krize?
Bude to znít asi zvláštně, ale mě se dotkla v celkem pozitivním slova smyslu. Odpočinul jsem si od koncertů, kočovného života a neustálého pendlování po schůzkách. Trávil jsem více času doma s rodinou a byl konečně donucen odpočívat.

Využil jste získaný čas i pro hudební tvorbu a merch, nebo jste se spíše zaměřil na koníčky?
Karanténa mi hrála do karet hlavně tím, že jsem mohl v naprostém klidu dokončit novou desku. Načerpal jsem dost energie pro kreace, výlety do hor kolem Liberce jsem přetavil i v pár videoklipů. Osobě miluji kinematografii, takže jsem stihl dát i nespočet bijáků a seriálů. Naprosto mě uchvátil seriál Last Dance mapující cestu Michaela Jordana jeho basketbalovou kariérou a životem. Doporučuji všem.

Řada umělců si stěžovala, že je epidemie připravila o jediný zdroj příjmů. Jak se vás dotkla po finanční stránce?
Samozřejmě koncerty jsou koncerty, ale z těch jsem vždy vracel peníze zpět do hudby. Díky tomu, že jsem roky aktivní a podchytil jsem si zdroje tantiém, tak se skrze digitální distribuci dostávám k pravidelným příjmům. Díky Bohu za to! Nicméně jak už jsem říkal, připravil jsem si podhoubí pro další zdroj financí novou deskou Mezi prsty s DJ Wichem, která vyšla na přelomu prvního většího rozvolňování. Natočili jsme k ní už i několik klipů a máme spuštěný předprodej na podzimní tour. Snažím se přemýšlet nad věcmi dopředu, tak snad se to v dobré obrátí i za časů krize.

Jak byste nové album sám charakterizoval?
Jako návrat ke klasice, která si ale stále hledá dobu a je aktuální. Nejde s trendem, ale i přes soulový nádech zní jako z roku 2020. Chtěl jsem, aby deska byla v symbióze s našimi osobnostmi. Na Wichovi jsem vyrostl a chtěl jsem na desku beaty, které se nejvíce podobají těm, jež mě formovaly.

Paulie Garand & DJ Wich - Honey (feat. Zea)

Zdroj: Youtube

Léto vždy představuje festivalové období. Co říkáte na to, že třeba Benátská, na které jste několikrát vystupoval, letos neproběhne?
Na festivaly se pokaždé těším, ale letos mi to je upřímně celkem jedno. Spíš mě mrzí, že se tak brzy otevřely hranice, a kvůli tomu nastupuje druhá vlna nemoci dřív, než jsme čekali. Kdyby se počkalo do konce prázdnin, mohla být situace klidnější a některé festivaly by proběhly v náhradním termínu na podzim. Nikdo z nás však bohužel neví, jak se situace bude vyvíjet.

Kde všude vás budou moci fanoušci slyšet?
Čeká nás vystoupení v Karlových Varech, Hrozenkově u Vsetína, Hosíně u Českých Budějovic, Kladně a v Praze. Všechny detaily najdou zájemci na stránkách www.tynikdy.cz/koncerty včetně aktuální situace. No a na podzim pak tour k nové desce.

V médiích věnovali značnou pozornost dění kolem Víta Starého a rozpadu kapely Mandrage. Je život hudebníka opravdu tak náročný?
Náročný samozřejmě je, ale vždy je to o přístupu člověka, o jeho vůli, o rozhodnutí, kam až zajde. Někdo umí balancovat na hraně, někdo se do takového stádia ani nedostane a někteří se už neumí vrátit zpět. Jedná se o šíleně individuální záležitost. Osobně se považuji za bohéma, který tak postupně brzdí, ale k životu umělců a hudebníků ten „rock’n‘roll“ prostě patří.

Bojoval jste někdy sám s nějakými démony?
Samozřejmě. Alkohol, cigarety, experimenty s drogami. Každý druhý umělec si tím prošel, i když tvrdí, že ne. Naopak ti, do kterých byste to řekli nejmíň, jsou v tom až po uši. Vždy s vtipem říkám: My když jedeme tour, tak se buď něco pose*e, pak si dáme panáka, nebo se naopak něco povede, tak si dáme panáka“. Svoje démony si však kompenzuji pracovitostí a náruživostí pro hudbu, kam to vše vypisuji.

Používáte hudbu jako vyjádření svého názoru?
Určitě. Vypisuji se ze všeho, co mě trápí. Snažím se tlumočit lidem svůj pohled na svět a hodnoty, které mi přijdou správné. A to vše v jednom balíčku s muzikou, která nese emoce a vyjadřuje můj vkus.

Hodně se angažujete i v politických a společenských tématech, že?
Nemám rád hodnoty dnešní mladé generace. Když jsem byl puberťák, tak jsem lítal venku s partou. Skejtovali jsme, zažívali dobrodružství, vytvářeli hodnoty v podobě prvních textů, videí, četli knihy, chodili do kina, hodiny a hodiny debatovali o čemkoli a byli hrdí na to, jak nás zajímá svět. Dnešní puberťáci honí lajky na sociálních sítích se snahou zalíbit se digitální bublině a nic jiného je nezajímá. To je jejich zájem o svět, mít vysoká čísla skrz pozlátko fake úspěchu na internetu, ale mezitím jim uniká pravá podstata života.

Paulie Garand na facebooku

Jaké máte další plány nejen na hudebním poli?
Mám už rozdělané nové singly, tentokrát s více producenty, a k tomu nápady na jejich vizuální ztvárnění. Mimo hudební pole plánuji rekonstrukci bytu s místními architekty a do budoucna je mým snem natočit celovečerní film.

Myslíte si, že se postupně mění vnímání rapu jako hudebního žánru?
Ano. Mnoho lidí si to nechce přiznat, ale rap je momentálně nejposlouchanější a nejpopulárnější žánr. Rap je v podstatě novodobý pop.

Jste velký patriot. Jak aktuálně vnímáte Liberec? Změnil se k lepšímu?
Jsem rád, že tu jsou lidé jako Petr Vondřich, kteří se starají o kulturu a mají svůj specifický a náročný přístup. Jeho kniha Lieberec by neměla chybět v žádné domácí knihovně občana z Podještědí. Ta kniha je přesným důkazem toho, že Liberec má ambiciózní jedince, kteří dávají městu a jeho kultuře svými projekty a podniky víru v lepší zítřky. Kdyby se dotace dávaly do správných rukou, může město v některých místech připomínat Berlín či Amsterdam. Jen dát šanci mladým nadšencům, co mají plány, vize, ale i lásku k tomuto místu.

V čem spočívá největší problém?
On to nebude problém ani tak Liberce, jako spíš mentality národa. Vnímám jakousi zapšklost, která městu v dlouhodobém měřítku neprospívá. Nefunguje jako celek, ale je rozděleno na subkultury. Půlka chce něco budovat, druhé je to jedno. Dám pár příkladů. Když nebudeme chtít dávat architektům prostor pro zvelebení města, budeme dál sedět v hnusných neopečovávaných parcích a před nevkusnými obchoďáky na předražených lavičkách. Když vám bude vadit ve vaší čtvrti nový podnik a nepodpoříte ho občasnou návštěvou, podnik nebude moct růst, stejně jako společnost a kultura kolem něj. Když si posekáte zahradu a natřete starý plot, vytrháte plevel i na chodníku před domem, ale sousedství bude zanedbané a ještě kyselé k vašemu jednání, nebude ulice nikdy vypadat pěkně, protože i ten největší bojovník za zkrášlení okolí se nakonec buď odstěhuje, nebo usne na vavřínech.

Co máte na svém městě nejraději?
Miluji Liberec až tak, že mi je někdy trapně o tom stále hovořit. Ti, které to zajímá, mě můžou nastudovat z mého působení na sociálních sítích, protože tam se to láskou k Liberci jenom hemží.

Paulie Garand
Narodil se 17. října 1987 v Liberci.
Působí jako rapper a producent.
Po pár letech tvoření hudby do šuplíku se poprvé zapsal do širšího povědomí demem Mozoly (2006).
Má za sebou několik úspěšných sólových alb.