Kouzelné jsou zde především první jarní dny, kdy jsou pekelské nivy posety květy sněženek a bledulí. Ani podzimní tvář pískovcového údolí však nepostrádá svou malebnost.

Impozantní pískovcový kaňon turisty a milovníky přírody přitahuje již od 19. století. Tehdejší majitel zahrádeckého panství hrabě Vincenc Karel Kounic tehdy nechal Robečský potok po celé délce splavnit a projížďka Peklem na loďce patřila mezi oblíbené šlechtické kratochvíle.

V roce 1881 bylo Peklo ohroženo stavbou železniční trati Česká Lípa – Lovosice, která měla vést jeho údolím. Na nátlak vlastivědného spolku Excursions Club byl projekt změněn a údolí bylo překlenuto ocelovým viaduktem o délce 209 metrů, který nese pět mohutných 24 metrů vysokých pískovcových pilířů.

Je jen s podivem, že podobná trasa krásnou přírodou není příliš vyhledávaná turisty. Dokonce i o víkendu jsme potkali pouze dva výletníky, kteří se vydali do hloubi pekelského kaňonu. „Pocházíme od Českého ráje, kde jsou turistické stezky o víkendech obsypány lidmi. Tady je příjemné, ale zároveň zarážející, že tu nepotkáte skoro nikoho,“ říká jeden z návštěvníků Pekla.

Zřejmě má pravdu. Je asi na místě se ptát, kde jsou všichni rodičové se svými dětmi a jak tráví volný čas. Jsou doma před televizní obrazovkou nebo běhají po nákupních řetězcích a vyhledávají akční zboží? Přitom se netušené přírodní bohatství nachází hned za Českou Lípou.

Mohou odsud dojít do Zahrádek a po příjemné desetikilometrové procházce si zde dát oběd nebo sednout na vlak a vrátit se během deseti minut zpět do České Lípy. Na snímku vlevo je pamětní deska disidentu Ladislavu Lisovi, který tu žil.

Autor: Tomáš Cidlina