Žádná „vlčí mlha“ ani halucinace. Realita. Zkušený armádní kynolog David Rajsigl v neděli spatřil, jak příměstskou obcí Nového Boru – Janovem kráčí po okraji silnice vlk. Už před časem s rodinou zahlédli nad nedalekým Sloupem v Čechách podobné zvíře, ale jistotu neměli. Lidem se vlk rád vyhne.

„Československý vlčák to nebyl, tím jsem si jistý. Tentokrát to byl vlk na sto procent, šel kolem nás a ani se nelekl našich psů,“ uvedl Rajsigl. „Byl to dospělý samec v plné síle, jen šel.“ Jak kynolog přiznal, nejdříve byl velmi překvapen a vytáhnout mobil ho napadlo, až když už bylo zvíře poměrně daleko. Setkání ale nahlásil městské policii v Novém Boru.

Ohlášené setkání s vlkem potvrdil velitel novoborských strážníků Jiří Zemanec, který řekl, že mají o výskytu vlka dokonce dvě čerstvá oznámení – z Janova i z prostoru Na Hřebence, v lese směrem na Janov. Strážníci informaci předali odboru životního prostředí, lesnímu hospodáři a Agentuře ochrany přírody a krajiny (AOPK).

Jak řekl Miroslav Kutal, vedoucí programu Šelmy Hnutí Duha, do okolí Nového Boru může zasahovat teritorium smečky z Lužických hor, ale může se tam objevit i jedinec odjinud. „Bez genetické analýzy vzorku zvířete nejsme schopni původ vlka určit, ale ani genetika nemusí dát 100% průkazný výsledek,“ reagoval Kutal na zprávu z Novoborska.

Informací z Janova nebyl překvapen Květoslav Svoboda, myslivec a honební starosta ze Sloupu v Čechách: „V revíru nám už vlci běžně chodí. Poznáme je podle stop a sám jsem je viděl v Radvanci.“ Svoboda je názoru, že o přítomnosti vlka v okolních lesích svědčí i zřetelný úbytek srnčí zvěře. „Srnčí nám rapidně ubylo, odhaduji to o 50 procent,“ řekl Svoboda. Podle něj si sám vlk netroufne na černou zvěř, jelikož dospělé by nezdolal. „A mladé kusy zase mají za sebou ochranu dospělých,“ podotkl.

V rámci běžné vlčí smečky, která zpravidla čítá okolo pěti kusů, panuje přísná hierarchie a rozmnožovat se může jen jeden pár. Podle ředitele AOPK – Správy chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj Ladislava Pořízka začíná u nás tato inteligentní a často i užitečná šelma zbytečně vyvolávat rozporuplné názory. „Teď je velká móda všechny škody na hospodářských zvířatech připisovat vlkům, ale mnohdy to tak není. Dokážeme přesně určit, kdo zvíře napadl,“ řekl Pořízek.

Dosud známí vlci z Českolipska pocházejí ze středoevropské nížinné populace, která přichází z Německa nebo z Polska a osidluje hlavně pohraniční hory. Tato první smečka obydlela od roku 2014 oblast od Doks směrem do bývalého vojenského prostoru Ralsko. „Vlci tam mají klid, tak se jim tam líbí,“ uvedl již dříve Pořízek.

Jak vysvětlil, jejich snaha najít nová teritoria nezná limity. Za den dokážou urazit i desítky kilometrů. V posledních letech se hodně rozšířili zejména v sousedním Sasku. Naopak mláďata z okolí Doks mohou dojít do jiného státu.

Jak komentoval zoolog Petr Lumpe z regionálního pracoviště AOPK v Doksech, aktuálně se vlčí smečka od Břehyně pravděpodobně posunula dále na sever, kde jsou klidnější místa, a čítá podle zimního monitoringu kolem šesti vlků. „Další 2 – 3 vlci se pohybují v jižní části CHKO, ale pravděpodobně zde jen probíhají při svých loveckých výpravách. V současné době by se zde měl pohybovat vlčí pár oddělený od zbytku smečky a mladí vlci by se mohli vydávat na delší potulky,“ sdělil Lumpe. „Bez sněhu už toho o nich ale moc nezjistíme, musíme doufat, že je někde zachytí fotopast.“