Fotopast zachytila mladé šelmy spolu s dospělým vlkem koncem srpna, s rodiči ale nezůstanou dlouho. „Nejdéle do roka a půl se osamostatní a najdou si vlastní teritorium,“ doplňuje Kutal. Ekologové a ochránci přírody tvrdí, že se zemědělci nemusejí ničeho bát. Podle nich má mít přítomnost vlků na přírodu jednoznačně pozitivní vliv.

ZABÍJEJÍ PŘEMNOŽENOU LESNÍ ZVĚŘ

„Divoká prasata, daňci a srny jsou v lese přemnožené a způsobují různé škody. Vlci jejich populaci přirozeně snižují,“ popisuje ředitel správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj Ladislav Pořízek. Jeho slova má potvrzovat také práce dobrovolných hlídek. „Z analýzy vlčího trusu vyplývá, že se právě těmito zvířaty živí. Lesníkům a myslivcům tak vlci pomáhají regulovat přemnožené stavy,“ vysvětluje Kutal.

Samotní myslivci jsou vůči takovým závěrům skeptičtější. „Nemyslím si, že by vlci například výrazně snižovali počty divokých prasat. Vybírají si spíše zvěř, která jim útok neoplatí,“ říká předseda českolipského okresního mysliveckého spolku Petr Lípa. Často se v souvislosti s vlky mluví o škodách, které způsobují na zemědělských zvířatech. Podle myslivců ale každoroční přírůstky šelem neznamenají nutně větší problémy. „Pro nás zůstává vše při starém, několik vlků navíc nic nemění,“ dodává Lípa.

V současnosti by v českolipských lesích mohlo být až šestnáct vlků, jejich přesný počet ale nelze jednoznačně určit. Kromě Máchova kraje žijí vlci ještě na Šumavě či v Beskydech. Nově se jejich přítomnost potvrdila i ve Šluknovském výběžku a Lužických horách.

PŘIŠLA Z NĚMECKA

Vlci jsou kriticky ohrožená zvířata. První vlčice, která smečku na území České republiky opětovně založila, pochází ze sedmdesát kilometrů vzdáleného teritoria v Německu. Hlídky, které monitorují výskyt těchto psovitých šelem, fungují už od konce devadesátých let. Fotopasti a jejich kontrola jsou velmi důležité, kromě vlků záběry odhalily v lesích kolem Doks například také invazivního psíka mývalovitého.

Marek Jungwirth