Výhled, který už patnáct let neocenil žádný turista, se zřejmě letos v červnu naskytne Českolipanům a dalším zájemcům. Poprvé od roku 2000 se na jeden den otevře rozhledna na kopci Špičák, nejvyšším místě Českolipské kotliny.

Otevření rozhledny oznámila českolipská radnice. Na mimořádném zpřístupnění někdejší turistické atrakce se dohodla se současným majitelem.

„Konkrétní datum zpřístupnění rozhledny ještě nemáme, ale plánujeme jej někdy na jarní či letní měsíce, kdy je jistota hezkého počasí a dobré viditelnosti," řekl místostarosta České Lípy Juraj Raninec.

Naposledy a také jednorázově se rozhledna pro zájemce otevřela dvakrát během roku 2000. Nejprve 25. března při oblastním srazu turistů a poté ještě 2. května. Obě příležitosti tehdy využily stovky lidí. „Věřím, že lidé přijdou v hojném počtu i letos," zmínil místostarosta Raninec.

Rozhledna na Špičáku letos zažívá také významné výročí: v květnu uplyne 130 let od jejího slavnostního otevření. Vybudovaná byla na základě projektu varnsdorfského architekta Gottloba Albera a peníze na její výstavbu pocházely především ze sbírky od lidí. Dalšími zdroji byl také z výtěžek loterie, dary městské spořitelny a finance z prodeje unikátní čtyřsetstránkové sbírky básní Spitzberg Album.

Do ní přispěli literárně činní obyvatelé České Lípy a okolí. I díky tomuto dílu, které soustředil a editoval profesor Amand Anton Paudler z českolipského augustiniánského gymnázia, máme dnes přehled o regionálních autorech té doby.

K slavnostnímu otevření rozhledny došlo 10. května 1885. V devadesátých letech byla k věži přistavěna provozovna s šenkem a rozhledna byla pravidelně opravována a udržována. Franz Hantschel, autor mnoha vlastivědných knih a článků, odhadoval, že v prvním desetiletí 20. století byla roční návštěvnost 6 až 7 tisíc osob, z nichž se průměrně 2 500 lidí zapsalo do pamětní knihy.

Během druhé světové války byla věž nepřístupná, protože zde sídlila hláska protiletecké obrany. Po válce už rozhledna pouze chátrala a byla ničena vandaly. Pokus o její obnovu se objevil po převratu v roce 1990, ale nakonec z něj sešlo.

V roce 1997 nakonec rozhlednu koupila firma českolipského podnikatele Tomislava Procházky. Ten nechal stavbu opravit, ale kvůli umístění technologií pro pokrývání signálu je rozhledna nepřístupná. I pro letošní mimořádném zpřístupnění musí radnice zajistit dohled nad návštěvníky.

„Na rozhledně je v současné době umístěno mnoho antén a vysílačů za mnoho milionů korun a je důležité, aby se tyto technologie při prohlídce nepoškodily," řekl Juraj Raninec, místostarosta České Lípy a dodal: „Chci proto požádat českolipské dobrovolné hasiče o pomoc a ochranu těchto zařízení."

Majitel rozhledny na Špičáku: Může vzniknout nová tradice

Trvalé zpřístupnění rozhledny nad Českou Lípou je kvůli bezpečnosti návštěvníků nereálné.

Poprvé po patnácti letech má být letos na jaře nebo v létě mimořádně zpřístupněna rozhledna Špičák nad Českou Lípou. Vedení města se na jednorázovém otevření někdejší turistické atrakce, která je dnes nepřístupná kvůli instalovaným technologiím pro přenos dat, dohodlo se současným majitelem, českolipským podnikatelem Tomislavem Procházkou.

Ten zareagoval na dotaz Deníku a vysvětlil, proč se „den otevřených dveří" na rozhledně celých patnáct let nekonal a proč s ním nyní souhlasil.

Město se nechtělo na akcích podílet

Patnáctiletou „prodlevu" podle něj způsobily špatné zkušenosti, které podnikatelova firma udělala během posledních zpřístupnění v roce 2000. „Hlavním problémem byl tehdy postoj města. Nikterak se na akci nechtělo podílet a co nás nejvíce rozčarovalo, byla absolutní neochota poskytnout třeba pár nezaměstnaných občanů na pomoc s úklidem po těchto akcích," nastínil Tomislav Procházka. „Obrovské množství návštěvníků totiž vyprodukovalo obrovské množství odpadků a naši lidé pak byli nuceni dva tři dny chodit lesem a sbírat odpadky a následně je odvážet na skládku."

Nic jiného, než pomoc s úklidem, jsme nikdy nepožadovali, říká dnes podnikatel. Pomocnou ruku podle něj město nechtělo nabídnout, protože se odmítalo „spolčovat s tím Procházkou". „Město v té době zaujímalo až hysterický postoj vůči nám a tedy i vůči Špičáku. Zaznívala různá nesmyslná hesla," vzpomíná podnikatel.

Torzo rozhledny koupila jeho společnost v roce 1997 od významného českolipského lékaře Miloslava Čerbáka, kterému zničenou stavbu prodalo město Česká Lípa v polovině devadesátých let. „V co nejkratším čase jsme pak rozhlednu nechali dobově opravit. Z čistě ekonomických důvodů se na rekonstrukci podílel jeden z mobilních operátorů, který zde pak instaloval antény a paraboly pro přenos dat," objasnil Tomislav Procházka.

I s ohledem na to je dnes trvalé zpřístupnění rozhledny nereálné. U věže by musela být nepřetržitá služba, která by dohlížela na bezpečnost návštěvníků, a to jednak kvůli obtížnému přístupu na vrchol rozhledny a jednak kvůli záření, které vydávají umístěná zařízení a které může být při delším působení zdraví škodlivé. Trvale takový dohled nad návštěvníky zajistit nelze, ale jednorázově ano.

Z výstupu nahoru může být tradice

I proto skupina Tomislava Procházky souhlasila s plánovaným letošním zpřístupněním. „Z naší strany se za celou dobu nic nezměnilo. Když jsme byli letos městem osloveni a požádáni o možnost zpřístupnění, kladli jsme si jako jedinou podmínku pomoc s organizací a následným úklidem. Město reagovalo velmi pozitivně," objasnil podnikatel, jak vznikala dohoda.

„Čeká nás samozřejmě ještě jednání o detailech akce, nicméně bude-li splněna tato naše podmínka, tak neočekávám jakoukoli komplikaci," shrnul Procházka. „Dokonce myslím, že by se z výstupu na rozhlednu mohla stát tradice a tato akce by se mohla jednou či dvakrát do roka opakovat."