VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Po 15 letech se otevře rozhledna na Špičáku

Česká Lípa - Českolipská „Štěpánka" bude přístupná jeden den poprvé od roku 2000. Termín radnice ještě upřesní.

16.3.2015 37
SDÍLEJ:

DOMINANTA krajiny kolem České Lípy kopec Špičák s rozhlednou, která je zatím pro návštěvníky zavřená. Foto: Deník/Petra Hámová

Výhled, který už patnáct let neocenil žádný turista, se zřejmě letos v červnu naskytne Českolipanům a dalším zájemcům. Poprvé od roku 2000 se na jeden den otevře rozhledna na kopci Špičák, nejvyšším místě Českolipské kotliny.

Otevření rozhledny oznámila českolipská radnice. Na mimořádném zpřístupnění někdejší turistické atrakce se dohodla se současným majitelem.

„Konkrétní datum zpřístupnění rozhledny ještě nemáme, ale plánujeme jej někdy na jarní či letní měsíce, kdy je jistota hezkého počasí a dobré viditelnosti," řekl místostarosta České Lípy Juraj Raninec.

Naposledy a také jednorázově se rozhledna pro zájemce otevřela dvakrát během roku 2000. Nejprve 25. března při oblastním srazu turistů a poté ještě 2. května. Obě příležitosti tehdy využily stovky lidí. „Věřím, že lidé přijdou v hojném počtu i letos," zmínil místostarosta Raninec.

Rozhledna na Špičáku letos zažívá také významné výročí: v květnu uplyne 130 let od jejího slavnostního otevření. Vybudovaná byla na základě projektu varnsdorfského architekta Gottloba Albera a peníze na její výstavbu pocházely především ze sbírky od lidí. Dalšími zdroji byl také z výtěžek loterie, dary městské spořitelny a finance z prodeje unikátní čtyřsetstránkové sbírky básní Spitzberg Album.

Do ní přispěli literárně činní obyvatelé České Lípy a okolí. I díky tomuto dílu, které soustředil a editoval profesor Amand Anton Paudler z českolipského augustiniánského gymnázia, máme dnes přehled o regionálních autorech té doby.

K slavnostnímu otevření rozhledny došlo 10. května 1885. V devadesátých letech byla k věži přistavěna provozovna s šenkem a rozhledna byla pravidelně opravována a udržována. Franz Hantschel, autor mnoha vlastivědných knih a článků, odhadoval, že v prvním desetiletí 20. století byla roční návštěvnost 6 až 7 tisíc osob, z nichž se průměrně 2 500 lidí zapsalo do pamětní knihy.

Během druhé světové války byla věž nepřístupná, protože zde sídlila hláska protiletecké obrany. Po válce už rozhledna pouze chátrala a byla ničena vandaly. Pokus o její obnovu se objevil po převratu v roce 1990, ale nakonec z něj sešlo.

V roce 1997 nakonec rozhlednu koupila firma českolipského podnikatele Tomislava Procházky. Ten nechal stavbu opravit, ale kvůli umístění technologií pro pokrývání signálu je rozhledna nepřístupná. I pro letošní mimořádném zpřístupnění musí radnice zajistit dohled nad návštěvníky.

„Na rozhledně je v současné době umístěno mnoho antén a vysílačů za mnoho milionů korun a je důležité, aby se tyto technologie při prohlídce nepoškodily," řekl Juraj Raninec, místostarosta České Lípy a dodal: „Chci proto požádat českolipské dobrovolné hasiče o pomoc a ochranu těchto zařízení."

Majitel rozhledny na Špičáku: Může vzniknout nová tradice

Trvalé zpřístupnění rozhledny nad Českou Lípou je kvůli bezpečnosti návštěvníků nereálné.

Poprvé po patnácti letech má být letos na jaře nebo v létě mimořádně zpřístupněna rozhledna Špičák nad Českou Lípou. Vedení města se na jednorázovém otevření někdejší turistické atrakce, která je dnes nepřístupná kvůli instalovaným technologiím pro přenos dat, dohodlo se současným majitelem, českolipským podnikatelem Tomislavem Procházkou.

Ten zareagoval na dotaz Deníku a vysvětlil, proč se „den otevřených dveří" na rozhledně celých patnáct let nekonal a proč s ním nyní souhlasil.

Město se nechtělo na akcích podílet

Patnáctiletou „prodlevu" podle něj způsobily špatné zkušenosti, které podnikatelova firma udělala během posledních zpřístupnění v roce 2000. „Hlavním problémem byl tehdy postoj města. Nikterak se na akci nechtělo podílet a co nás nejvíce rozčarovalo, byla absolutní neochota poskytnout třeba pár nezaměstnaných občanů na pomoc s úklidem po těchto akcích," nastínil Tomislav Procházka. „Obrovské množství návštěvníků totiž vyprodukovalo obrovské množství odpadků a naši lidé pak byli nuceni dva tři dny chodit lesem a sbírat odpadky a následně je odvážet na skládku."

Nic jiného, než pomoc s úklidem, jsme nikdy nepožadovali, říká dnes podnikatel. Pomocnou ruku podle něj město nechtělo nabídnout, protože se odmítalo „spolčovat s tím Procházkou". „Město v té době zaujímalo až hysterický postoj vůči nám a tedy i vůči Špičáku. Zaznívala různá nesmyslná hesla," vzpomíná podnikatel.

Torzo rozhledny koupila jeho společnost v roce 1997 od významného českolipského lékaře Miloslava Čerbáka, kterému zničenou stavbu prodalo město Česká Lípa v polovině devadesátých let. „V co nejkratším čase jsme pak rozhlednu nechali dobově opravit. Z čistě ekonomických důvodů se na rekonstrukci podílel jeden z mobilních operátorů, který zde pak instaloval antény a paraboly pro přenos dat," objasnil Tomislav Procházka.

I s ohledem na to je dnes trvalé zpřístupnění rozhledny nereálné. U věže by musela být nepřetržitá služba, která by dohlížela na bezpečnost návštěvníků, a to jednak kvůli obtížnému přístupu na vrchol rozhledny a jednak kvůli záření, které vydávají umístěná zařízení a které může být při delším působení zdraví škodlivé. Trvale takový dohled nad návštěvníky zajistit nelze, ale jednorázově ano.

Z výstupu nahoru může být tradice

I proto skupina Tomislava Procházky souhlasila s plánovaným letošním zpřístupněním. „Z naší strany se za celou dobu nic nezměnilo. Když jsme byli letos městem osloveni a požádáni o možnost zpřístupnění, kladli jsme si jako jedinou podmínku pomoc s organizací a následným úklidem. Město reagovalo velmi pozitivně," objasnil podnikatel, jak vznikala dohoda.

„Čeká nás samozřejmě ještě jednání o detailech akce, nicméně bude-li splněna tato naše podmínka, tak neočekávám jakoukoli komplikaci," shrnul Procházka. „Dokonce myslím, že by se z výstupu na rozhlednu mohla stát tradice a tato akce by se mohla jednou či dvakrát do roka opakovat."

Autor: Michael Polák

16.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 37
SDÍLEJ:

SERVIS

Gastronomie - Gastronomie Číšník, servírka 12 000 Kč

Číšníci a servírky ČÍŠNÍK/SERVÍRKA - 0,8 úvazku. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Náplní práce je obsluha kavárny., Jedná se o sociální projekt, kdy cílovou skupinou jsou osoby zdravotně znevýhodněné a osoby pečující o osobu blízkou, která pobírá PNP., Požadujeme manuální zručnost, spolehlivost., Nabízíme: příjemné pracovní prostředí, příjemný kolektiv, flexibilní pracovní doba, přizpůsobení se potřebám OZP., Mzda + odměny., Zaměstnavatel nabízí úhradu vzdělávacích kurzů profesionálního rozvoje., Hlásit se telefonicky.. Pracoviště: Ivana hollanová-002, náměstí Míru, č.p. 161, 471 25 Jablonné v Podještědí. Informace: Ivana Hollanová, +420 777 104 614.

Výroba - Výroba Zámečníci strojů 110 Kč

Zámečníci strojů Zámečník - svářeč. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 110 kč, mzda max. 150 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Zámečnická dílna se sídlem v Mimoni zabývající se kusovou a malosériovou výrobou příjme do svých řad Svářeče - zámečníka., Požadujeme:, - Vyučení ve strojním oboru (strojní mechanik, zámečník, obráběč kovu, atd ), - Praxe výhodou, vhodné I pro absolventy , - Znalost svařování MIG, MAG, svářecí průkaz , - Znalost čtení technické výkresové dokumentace, - Ochotu učit se novým věcem a flexibilitu, Nabízíme:, - stabilní zaměstnání, - stravenky, - velmi dobré platové ohodnocení 110 - 150 kč / hodinu, - práci na jednu směnu ( dvě směny ) , - nástup ihned. Pracoviště: Gsz tooling s.r.o., Potoční, č.p. 143, 471 24 Mimoň. Informace: Jan Polák, +420 602 723 411.

Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství - Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství Lesní 13 500 Kč

Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví a příbuzných oblastech LESNÍ DĚLNÍK/-ICE - MANIPULAT/-KA. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 13500 kč, mzda max. 15000 kč. Volných pracovních míst: 5. Poznámka: LESNÍ DĚLNÍK/-ICE - MANIPULANT/-KA - pracoviště Jičín a okolí, Náplň práce: sázení stromků, stavění oplocenek, úklid oplocenek, vyžínání, práce s motorovou pilou, , Požadujeme vyučení v oboru nebo průkaz o způsobilosti pro práci s lesními stroji podmínkou., Zaměstnání na dobu určitou možno na plný pracovní poměr, DPP nebo i na ŽL.. Pracoviště: Jaroslav laštůvka - pracoviště jičín a okolí, 472 01 Doksy. Informace: Kristýna Laštůvková, .

Zdravotnictví - Zdravotnictví Pracovníci přímé obslužné péče v 13 500 Kč

Pracovníci přímé obslužné péče v oblasti pobytové péče Pečovatel/ka. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 13500 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Požadujeme: Praxe výhodou. Zodpovědnost, práce v týmu, čistý trestní rejstřík, příjemné vystupování, flexibilita, spolehlivost, odolnost vůči stresu,komunikativnost, částečná znalost práce na PC. , Benefity: zaučení, dobré zázemí, stravovací bonusy, možnost ubytování, práce v kolektivu, jiné zaměstnanecké bonusy., Vhodné pro absolventy a cizince, Kam se hlásit: Morozová Elena Mgr., tel.: 720946688, e-mail: morozova.elena@seznam.cz nebo osobně na adrese: Máchova 265, Stráž pod Ralskem., Možnost HPP či DPP.. Pracoviště: Pampeliška, o.p.s. - stráž pod ralskem, Máchova, č.p. 265, 471 27 Stráž pod Ralskem. Informace: Elena Morozová, +420 720 946 688.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rozmarné léto na Mácháči.
25

FOTO: Rozmarné léto na Mácháči

Ilustrační foto

Na Kokořínsku hasiči znovu bojují s lesním požárem

VIDEO: Úplatek na policisty nezabral. Ženě hrozí až šestileté vězení

Českolipsko – Žena ve svém autě vezla drogy a byla i pod jejich vlivem.

AKTUÁLNĚ: Hasiči zasahují u požáru lesa v Hamru na Jezeře

Hamr na Jezeře /FOTOGALERIE/ – Zhruba třináct jednotek hasičů zasahovalo od sobotního večera u lesního požáru v Hamru na Jezeře.

Na festival vyrazí nejdelší vlak. Pojedou v něm i lidé z kraje

Liberecký kraj, Banát – V rumunském Banátu napjatě očekávají sedmý ročník českého kulturního festivalu.

Letošní rok je pro houby dost tragický, říká znalec Zdeněk Pelda

Liberecký kraj – „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným,“ notují si letos houbaři s plavčíkem Důrou z Vančurova Rozmarného léta. Jako by nestačilo, že sucho srazilo hladiny řek a potoků na minima, letos k tomu ještě trápí milovníky houbaření.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT