Fáral váš otec nebo dědeček v uranovém dolu v Hamru na Jezeře na Českolipsku? Jestli ano, nechte si vyprávět jeho zážitky. Vzpomínky těch, kteří fyzicky fárali pod zem a v několika patrech pod zemí v oblasti mezi Stráží pod Ralskem a Hamrem na Jezeře dolovali uranovou rudu, budou na Českolipsku brzy vzácností.

Za deset dnů totiž definitivně zmizí poslední stavba povrchového areálu někdejšího uranového dolu Hamr I, spojeného s takzvanou hlubinnou těžbou uranu, tedy tou, při které museli horníci fyzicky pod zem. Fárání za uranem, které na Českolipsku probíhalo od poloviny šedesátých let až do roku 2001, tak budou připomínat už jen černobílé fotografie, osobní vzpomínky a památník těžby uranu, který v „zlikvidovaném" areálu dolu Hamr I vyroste příští rok.

„Chceme ho otevřít nejpozději ve třetí čtvrtině příštího roku a jeho otevření spojit s výročím 50 let od zahájení činnosti účelové organizace UD Hamr, která vznikla v roce 1966," řekl za státní podnik Diamo Ludvík Kašpar, náměstek pro výrobu a ekologii odštěpného závodu Těžba a úprava uranu.

Na odstřel komína přijede i ministr

Sbohem upomínkám na hlubinnou těžbu uranu dá za deset dní odstřel 82 metrů vysokého komína, posledního z 97 objektů, které se nacházely v areálu bývalého dolu Hamr I. Ostatní objekty už byly zlikvidovány, v květnu zmizela rovněž šestačtyřicet metrů vysoká těžební věž, jejímž prostřednictvím sjížděli horníci do podzemí a vytěžená ruda na povrch. Odstřelu komína a symbolického konce likvidace areálu hlubinné těžby se 28. srpna zúčastní na Českolipsku také ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Likvidace areálu dolu Hamr I je hlavní náplní velkého sanačního projektu, během kterého dojde také k likvidaci centrální dekontaminační stanice.

U Stráže pod Ralskem přitom současně probíhá další projekt: likvidace bývalé chemické úpravny, ve které se zpracovávala vytěžená uranová ruda.

Oba projekty dohromady si vyžádají astronomickou částku: zhruba jednu miliardu a 200 milionů korun včetně DPH. Protože jde o likvidaci kontaminovaných zařízení, významná část se zaplatí prostřednictvím evropské dotace z operačního programu Životní prostředí.

„Bez evropské dotace by projekty neproběhly. Ze státního rozpočtu by se nezaplatily, na likvidace po hlubinné těžbě nikdy tolik peněz nebylo. Řešily se z hlediska ekologie závažnější projekty, jako je sanace následků chemické těžby nebo odstraňování kontaminantů. Proto likvidace areálů probíhaly dosud jen postupně a pomalu," vysvětlil už před časem Ludvík Kašpar.

Na místě zlikvidovaného dolu vyroste během příštího roku památník upomínající na těžbu uranu.

Podobu mu dají architekti liberecké designové skupiny Mjölk, která mimo jiné navrhla i interiéry inovační laboratoře pro designová svítidla v Preciose Lustry v Kamenickém Šenově. Diamo chce památník otevřít nejpozději ve třetí čtvrtině příštího roku a otevření spojit s výročím 50 let od zahájení činnosti účelové organizace UD Hamr (většina jejích bývalých zaměstnanců o ní dodnes mluví jako o „účelovce"), která vznikla v roce 1966.

Uranová historie se v těchto místech začala psát ještě o pár let dříve. První pozitivní výsledky dokládající přítomnost uranu byly získány v závěru roku 1963. Jednoznačně prokázaly, že bylo objeveno významné ložisko uranu největší v republice.