Skupina třinácti poutníků dorazila v pátek odpoledne k lidické lípě v parku u městského kina v Novém Boru. Došli sem na den přesně 70 let poté, co právě v Novém Boru skončila pouť plná utrpení pro pět lidických žen, kterým se podařilo utéct z pochodu smrti z koncentračního tábora Ravensbrück.

Pochod, který mapuje celou 470 kilometrů dlouhou cestu z Ravensbrücku až do Nového Boru, se uskutečnil už popáté. V roce 2011 ho založila Milena Městecká z Mladé Boleslavi. Celou trasu letos absolvovala znovu, během cesty se k ní na různé úseky přidalo postupně až dvacet lidí. Mezi nimi také dvě ženy pocházející z Lidic.

„Každý rok se přidává více lidí," pochvalovala si v pátek Městecká. V Novém Boru už na ni čekal také obyvatel Lidic a předseda občanského sdružení Lidice Antonín Nešpor. Mezi pěti lidickými ženami, které v roce 1945 došly až do Nového Boru, byly jeho maminka i babička.

„Žádná z těch pěti žen už dnes nežije. Moje maminka zemřela jako předposlední v roce 2006, poslední z této pětice umřela v roce 2007," řekl Nešpor.

Jeho rodina hraje v příběhu Lidic i válečné historii Československa velkou roli. Nešporovým strýcem, bratrem jeho maminky, byl totiž slavný pilot britského královského letectva Josef Horák.

To právě kvůli němu a Josefu Stříbrnému, dalšímu slavnému pilotovi z Lidic, si nacisté po atentátu na Heydricha vybrali jako místo pomsty právě Lidice. Mylně se totiž domnívali, že za atentátem stojí právě Horák se Stříbrným.

Účastníci pochodu a jejich přátelé si v pátek v Novém Boru připomněli osud pěti lidických žen, prchajících za svobodou.Pouť lidických žen se skončila v květnu 1945 právě v Novém Boru, neboť tady přesněji u Polevska je tehdy objevila revoluční novoborská vojenská patrola. Ženy pak byly převezeny k přenocování do kláštera v České Lípě a druhý den už je čekala cesta do osvobozené Prahy a na Kladensko.

Milena Městecká letos na přelomu dubna a května prošla ještě trasu pochodu smrti z Ravensbrücku do Crivitz, kudy na konci dubna 1945 putoval jiný transport vězeňkyň koncentračního tábora a ve kterém bylo dalších 46 žen z Lidic. U Crivitz je tehdy přešla ruská fronta a tím se dočkaly osvobození. Z Neubrandenburgu je pak odvážely autobusy vypravené Poldi Kladno. Až na cestě zpět se dozvěděly, že jejich vesnice už neexistuje, muži nežijí a děti jsou neznámo kde.

„Mám z tohoto pochodu hluboké dojmy. U nás na řadě míst můžete najít hroby lidí z transportů, kde jsou pohřbeny většinou maximálně desítky mrtvých. V této části Saska ale jdete krajinou a potkáváte hroby, ve kterých je tři sta nebo čtyři sta neznámých obětí," líčila v pátek v Novém Boru Milena Městecká.

Z Nového Boru odjela do Jezvého u Stružnice, kde položila květiny u zničeného hrobu ruských zajatců.