Osm osobností, osm příběhů. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta včera udělil významné ocenění osmi osobnostem, které se významně zapsaly do historie regionu i celé země a její dobré jméno šířily i v zahraničí. Pocta hejtmana se uděluje u příležitosti dne státnosti 28. října od roku 2006.

Kandidáty na Poctu hejtmana nominuje veřejnost. „Letos to bylo celkem 24 kandidátů, finálních osm osobností vybrala odborná porota,“ vysvětlil mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla.

LADISLAV SMEJKAL (*30. 9. 1946, Benešov nad Ploučnicí)
Historik Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě a autor mnoha odborných publikací a výstav z oblasti regionálních dějin Českolipska získal Poctu hejtmana za celoživotní přínos v oblasti historie. V roce 2006 se stal čestným občanem města Česká Lípa. Jeho hlavní činností je popularizovat místní historii.

V devadesátých letech se stal členem občanského sdružení Vlastivědný spolek Českolipska a Klubu přátel muzea. Oba tyto spolky se pak spojily v jeden. Ve spolupráci v Klubem českých turistů Česká Lípa zajišťuje procházky po České Lípě s popisem historických památek města. V řadě měst celého okresu přednáší na pozvání historii celého regionu i jeho jednotlivých míst.

Vyučoval několik let dějepis na Euroškole v České Lípě. Od roku 2006 je předsedou Akademie Jana Amose Komenského v České Lípě, kde již desítky let působí jako lektor. V roce 2014 uspořádal pro Masarykovo demokratické hnutí putovní výstavu Masarykův odkaz o prezidentu T. G. Masarykovi. Ta se dostala i do kanadského Toronta a USA.

KARL KOSTKA (*5. 5. 1870, Mimoň, † 23. 7. 1957, Praha)
Předválečný a poslední demokratický starosta německého Liberce Karl Kostka získal ocenění in memoriam za celoživotní přínos v oblasti politiky a hospodářství. Kostka byl předsedou Německé demokratické svobodomyslné strany a v německém Liberci se významně snažil o spolupráci Čechů a Němců. Po vzniku nové republiky patřil záhy k zastáncům nového státního útvaru. Starostou byl v letech 1929 až 1938, pak odešel do Prahy, kde také v roce 1957 zemřel. Mezi jeho zásluhy v rozvoji města patří snaha o jeho modernizaci, a to i v nelehké době hospodářské krize.

ALENA BRÁDLOVÁ (*26. 2. 1944, Semily)
Sbormistryně Alena Brádlová je zakladatelkou dětského pěveckého sboru Jizerka, který během 50 let trvání vychoval na dva tisíce zpěváků. Včera byla hejtmanem oceněna za celoživotní přínos v oblasti hudby a výchovy mládeže.

ROMAN KARPAŠ (*30. 10. 1951, Liberec)
Grafik, nakladatel a výtvarník Roman Karpaš je autorem a spoluautorem řady vlastivědných publikací zaměřených na region. Mezi jeho významná díla patří několikadílná publikace o Jizerských horách. „Žádný jiný kraj nemá takto detailně žádné území zpracované,“ připomněl mluvčí kraje. Poctu získal Roman Karpaš za celoživotní přínos v oblasti knižní tvorby a výtvarného umění.

Letos nominovala veřejnost na udělení Pocty hejtmana celkem 24 kandidátů, finálních osm osobností vybrala odborná porota.

DAVID LUKÁŠ (*18. 4. 1958, Liberec)
Bývalý rektor Technické univerzity v Liberci získal ocenění za celoživotní přínos v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu. Jeho vědecká práce je spojena především s výzkumem a vývojem nanovláken. „Jedním z jeho největších úspěchů je vývoj linky, která dokáže spřádat nanovlákna tzv. elektrickým dechem,“ připomněl mluvčí. Technologie pomáhá například v oblasti medicíny, kde lze takto vytvořená, pouhým okem neviditelná vlákna využít například v oftalmologii , chirurgii (kýlní síťky) nebo při výrobě speciálních obvazových nebo krycích materiálů.

MARCELA MACHOTKOVÁ (*12. 10. 1931, Turnov)
Sólistka Opery Národního divadla v Praze a opery Divadla F. X. Šaldy v Liberci obdržela ocenění za celoživotní přínos v oblasti divadla a operního zpěvu. Za své pěvecké mistrovství a celou řadu rolí získala už loni prestižní Cenu Thálie v oblasti operní tvorby.

VÁCLAV TOUŽIMSKÝ (*8. 5. 1935, Liberec)
Známý liberecký fotograf, kterého znaly celé generace školáků, je především autorem dnes již legendární fotografie, která zachytila padající dům na libereckém náměstí v srpnu 1968. „Na ocenění byl nominován nejen za tuto fotografii, ale i za celoživotní přínos v oblasti fotografické tvorby,“ zdůraznil mluvčí kraje. Fotografie zachycující první okamžiky okupace nejen v Liberci, ale i v celém Československu, vstoupila do dějin. Toužimský vlastnil negativy fotografií do roku 1969, kdy mu je zabavila Státní bezpečnost. Do povědomí současné generace se ale dostaly až díky projektu s názvem Živá paměť.

LUDVÍK ŠABLATURA (*6. 8. 1924, Trojanovice)
Poctu hejtmana obdržel známý propagátor severské kombinace za celoživotní přínos v oblasti tělovýchovy a sportu. Jeho jméno je spojeno se stavbou mamutího můstku v Harrachově a projektem běžeckých tratí. Méně už se ví, že Ludvík Šablatura byl také aktivním členem československého odboje, za což byl oceněn prezidentem republiky vojenskou medailí za zásluhy II. stupně.