Podle něj nebylo možné podat žádné vysvětlení, protože smlouvy a dokumenty buď na úřadu nikdy nebyly, nebo je nechalo odvolané vedení skartovat.

„Policisté požadovali smlouvu mezi městem a společností Stavoinvesting na provoz kotlů. Ale tu nemáme a ani nikdy nebyla v evidenci účtárny,“ řekl Václav Bilický. „Ona ovšem existuje, protože ji má v originále jednatel Stavoinvestingu Zdeněk Palička. Na něj jsme také byli nuceni policii odkázat.“

Vyšetřovatelé chtěli doložit i faktury za nákup kotlů a měřících a regulačních zařízení. Město jich má pouze sedm. Zbylých čtyřicet dva bylo skartováno. „Chtěli také všechny inventurní soupisy kotlů. Ani to jsme nemohli předložit, protože kotle byly zapsané jako součást domu a inventura se nedělala,“ pokračoval Václav Bilický

V hledáčku zájmu policistů se ocitli i dobropisy od společnosti Lenoxa, které měly doložit, jak bylo s kotli po demontáži naloženo. „Nic nemáme,“ řekl místostarosta.

Selhala kontrola

Město ani neodpovědělo na otázku, který pracovník městského úřadu byl za kotle zodpovědný. „Do letošního léta nebyl na úřadě žádný organizační ani pracovní řád, který by určoval povinnosti zaměstnanců úřadu,“ uvedl Václav Bilický.

Bez odpovědi zůstal i poslední dotaz na vyčíslení hodnoty kotlů. Tu Ralští mohou těžko určit, když nemají k dispozici všechny faktury.
„A neřekla policie, že jsme si to všechno vymysleli, když svoje podezření nemůžeme prakticky ničím doložit,“ reagovala na zprávu Lenka Jůnová. Tu Václav Bilický ujistil, že předali vyšetřovatelům alespoň to málo, co jim zůstalo po odvolaném vedení a zbylé dokumenty přislíbil předložit Zdeněk Palička.

Podle Oty Varádiho úplně selhaly kontrolní mechanismy na ralské radnici. To Václav Bilický připisuje absenci základních věcí, které jsou nutné pro chod městského úřadu. Neexistoval pracovní řád, jenž by určoval náplň práce zaměstnanců a ve výsledku tedy nikdo nebyl za nic zodpovědný

Jindřich Šolc se ohradil proti výtkám souvisejím se skartací. „Postupovali jsme v souladu se skartačním řádem, který kontroloval a schvaloval okresní archiv. Navíc v knize faktur jsou dva dobropisy od Lenoxy,“ upozornil exstarosta s tím, že bohužel nejsou konkrétní.
„Kdybychom neplatili skoro tisíc korun za gigajoul a neozval se Vít Veselý, tak ani jako zastupitelé nevíme, že kotle zmizely,“ komentovala Lenka Jůnová.

Zrekonstruované domy po sovětské armádě v Kuřívodech měly v každém vchodě kotelnu se dvěma propanbutanovými kotli. V roce 2002 se v Ralsku měnil zdroj vytápění. Výběrové řízení na dodavatele tepla vyhrála společnost Sova z Liberce.

Nechybějí jen kotle

Součástí smlouvy mezi ní a městem byla klauzule, že po přechodu na centrální vytápění se plynové kotle odpojí a prodají v komisním prodeji. Peníze za ně poputují do ralské pokladny.

Ale Sova postoupila v mezidobí své smluvní závazky Lenoxe. Ta měla dát městu na vědomí, zda kotle prodala a peníze vložila na účet města. V opačném případě měla kotle vrátit. S kotli se ztratilo i další měřící a regulační zařízení, jejichž hodnota se pohybuje v řádu statisíců.

Ralská radnice podala trestní oznámení a kauzu nyní přešetřuje hospodářská kriminálka.