Podhůří Jizerských hor provoněly levandule. Oblíbená rostlina má mnoho využití

Z levandulových polí na jihu Francie čerpala Adéla Roubíčková z Liberce pocit štěstí a klidu. Tehdy ještě nevěděla, jak moc se jí tenhle fialový symbol Provence dostane pod kůži. Uvědomila si to o nějakých patnáct let později, kdy už se s malou dcerkou vrátila do Liberce a se svým druhým mužem hledali nový domov. Našli ho na dohled jizerskohorských vrcholů, nedaleko železniční stanice Luh pro Smrkem na samém konci Raspenavy.

„Hledali jsme nějaké bydlení mimo město a dostali tip na tenhle statek. Když jsme sem přijeli a otevřeli vrata, můj muž uviděl v zahradě obrovský starý kaštan, nalevo hory, a aniž by viděl, jak dům vypadá zevnitř, pronesl: „To bereme!“ dává se do vyprávění vystudovaná sociální pracovnice.

Jizerská Levandulovna na facebooku

Nejen místo, ale i samotný dům má neobvyklou atmosféru. „První písemná zmínka o něm je z roku 1580 a s pomocí místního pana historika se nám podařilo zjistit, že jsme teprve pátí majitelé! Patřili mezi ně bednář, mlynář, panský lovčí, ale i zahradník. Řada domů v Sudetech se musela potýkat s devastací v 50. letech, ale tenhle dům měl štěstí. Jeho poslední majitelé byli sice odsunuti, ale jejich místo zaujala sedmnáctiletá dívka z Podkarpatské Rusi, které dům předali a s ním předali i jeho příběh,“ říká Adéla, když se noříme do klenutého sklípku, který slouží jako výrobna pro dnes už vyhlášenou levandulovou vodu a léčivé esenciální oleje.

ANKETA: Zaostřeno na krásu Jizerských hor. Pomozte vybrat tu nejlepší fotografii

S domem, který v minulosti sloužil jako hospodářská usedlost, ovšem získali i starou stodolu, obrovský seník a kus pole. „Ještě jsme oba pracovali v sociálních službách, ale už jsme přemýšleli, co s tím a jak by se to dalo využít,“ pokračuje v líčení, když se přes dvůr vydáváme k fialovým řádkům.

Tehdy se jí vrátily myšlenky k levandulovým lánům ve Francii a bylo to jasné. „Rok jsem studovala podmínky, druhý rok už jsme zasadili první keříky,“ vypráví Adéla.

Zjistila totiž, že i když je pozemek na dohled nejvyššímu vrcholu Jizerských hor, klimatické podmínky tu díky teplému proudění vzduchu z nedaleké Žitavské pánve připomínají spíš jižní Moravu. „Jsme tu 330 metrů nad mořem na jihozápadní stráni, takže sem celý den svítí slunce a je tu i hlinitopísčitá půda, kterou levandule potřebuje. Třeba v sousedních Hejnicích už je to jiné. My tu máme teplo o měsíc dřív než v Liberci a léto tu končí o měsíc později. Takže podmínky jsou ideální. Navíc levandule lékařská je odolná i proti mrazům, protože je známo, že ji k léčivým produktům využívali i mniši v Alpách,“ zasvěcuje mě Adéla Roubíčková do tajů rostliny, kterou označuje za zázračnou.

Vzkaz pro třicátníky: Bižuterie není out, říká kurátor jabloneckého muzea

Levandule se dá totiž používat v kosmetice, lékařství i kuchyni. Málokdo si také uvědomuje, že je nedílnou součástí provensálského koření. A naše babičky ji používaly jako osvědčený voňavý prostředek proti molům. „Levandule si udrží vůni po léta, stačí ji jen občas promnout,“ vysvětluje Adéla.

Se svými dvěma pomocnicemi pěstuje dva tisíce keříků ve dvou odrůdách – levandule lékařské a její středomořské křížené odrůdy bohaté na oleje.

Zatímco z první se vyrábí vynikající sirupy a čaje, z té „francouzské“ zase levandulová voda a oleje. „Voda slouží jako tonikum, je výborná na pleť a má antiseptické účinky. Dokonce i pro miminka, na opruzeniny je to nejčistší přírodní prostředek. Ostatně název levandule pochází z latinského lavare, což znamená umývat se,“ připomíná.

Proti klíšťatům

Vynikající účinky má i levandulový olej, který je výborný na popáleniny. Pomáhá i proti bolení hlavy, čistí vzduch v místnosti a jako jediný z esenciálních olejů se prý nemusí ředit. Je dokonce i výborným odpuzovačem hmyzu. „Dcerce, která navštěvuje lesní školku, s ním potírám kotníky a ještě si nepřinesla jediné klíště,“ líčí mi Adéla Roubíčková, která se během tří let naučila levanduli pěstovat, vyrábět z ní nejrůznější produkty a teď je také prodávat.

„To je pro mě asi to nejtěžší,“ směje se, zatímco sleduji, jak se v malé dílně lepí etikety na skleněné lahve s levandulovým sirupem. „Receptura je vlastní. Ladili jsme ji čtyři měsíce, půl roku jsme se učili správně destilovat. Naše kosmetika má zdravotní certifikáty s mikrobiologickými testy,“ pochlubí se. Do budoucna by si tu chtěli otevřít i vlastní obchůdek. Poloha statku u silnice na Hejnice a Lázně Libverdu k tomu vybízí.

Růžový ráj najdete v Českém ráji. Manželé o něj pečují 25 let

Tím ale plány nekončí. Jizerská Levandulovna se snaží fungovat v souladu s přírodou. Používají výhradně skleněné lahve, zboží v e-shopu balí do recyklovaných kartonů. Do budoucna by v rámci takzvané cirkulární ekonomiky chtěli využít i jediný odpad – vydestilované květy. „Zatím je kompostujeme, ale v budoucnu z nich chceme vyrábět biomasu a vytápět s nimi skleník tak, aby se odpad stal zdrojem. To je filozofie, kterou jsme tu přijali a o které nechceme pouze mluvit, ale žít ji,“ dodává Adéla a na úplný závěr mi prozradí, že do budoucna by tu chtěli vyrábět produkty nejen z levandule, ale i voňavé damašské růže.