Solární elektrárny v Ralsku jsou podle všeho znovu pod drobnohledem policie. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) včera zasahoval v sídle energetického gigantu ČEZ a údajně zde zabavoval materiály týkající se právě solárních elektráren.

„Mezi dokumenty, pro které si přišli policisté do sídla ČEZ, by měly být smlouvy mezi polostátní firmou a společností Amun.Re miliardáře Martina Shenara. Ty se týkají obchodu z roku 2010. Obchodu, díky kterému Amun.Re velmi zbohatla. Obchodu, který provázejí velké pochybnosti," informoval zpravodajský server Ihned.cz.

Solární ráj Ralsko Fotovoltaické elektrárny, které dnes ČEZ Obnovitelné zdroje v Ralsku vlastní, jsou schopné ročně elektřinou pokrýt spotřebu až 15 tisíc domácností. Ralsko je podle ČEZu malým slunečním rájem. „Průměrný roční úhrn globálního záření tady dosahuje až 3,8 tisíce megajoulů na metr čtvereční," uvedl mluvčí Skupiny ČEZ Ota Schnepp.

Předmětem miliardového obchodu, o němž je řeč, je největší solární park v Česku, fotovoltaická elektrárna, jež se rozkládá na statisících metrech čtverečních, které z větší části dosud patří městu Ralsko a část městu Mimoň.

Kromě magnáta Shenara nakupoval ČEZ v roce 2010 v Ralsku také další fotovaltaickou elektrárnu od firem Area-Group a 3L Invest, za níž stojí českolipský podnikatel a někdejší šéf stavebního podniku Ralsko Stanislav Ludvík a jeho synové.

Podle mluvčího ČEZu Ladislava Kříže dorazili detektivové na dvě místa: do pražské centrály a také do sídla dceřiné firmy ČEZ Obnovitelné zdroje v Hradci Králové, která je před zánikem. „Požádali nás o součinnost a podklady," řekl Kříž pro Ihned.cz. Firma detektivům vyhradila zasedací místnost, kde probíhala jednání.

„Policie prošetřuje podezření z trestné činnosti, díky které mohl být ČEZ poškozen," vysvětlil Kříž pro Ihned.cz.

Podle Ihned.cz detektivy zajímaly mimo jiné obchody ČEZ, které se dotýkaly společnosti Amun.Re, jejíž název lze z koptštiny přeložit jako "skrytý či neviditelný bůh slunce" a v jejímž představenstvu dodnes sedí advokáti z kanceláře MSB Legal (dříve Šachta a Partneři), tedy dvorní právníci nechvalně proslulého pražského podnikatele Iva Rittiga.

Českolipský deník celou kauzu připomněl letos v září poté, co vyšlo najevo, že společnost ČEZ Obnovitelné zdroje jedná s městy Ralsko a Mimoň o prodeji pozemků pod největším solárním parkem (právě tím, který firma získala v roce 2010 od eEnergy).

Pozemky, které v celkové výměře představují bezmála tři sta tisíc metrů čtverečních, což je zhruba velikost sedmadvaceti velkých fotbalových hřišť mezinárodního typu, má ČEZ Obnovitelné zdroje zatím v dlouhodobém pronájmu na 25 let (zaplaceném dopředu).

Firma a město Ralsko už ale na jaře začaly jednat o jejich možném prodeji. Tehdy se rozešly s dohodou, že „dalším nejvhodnějším postupem bude prodej pozemků majiteli fotovoltaické elektrárny" (tedy společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje pozn. red.)

Proto se celou věcí na konci srpna zabývali také zastupitelé Ralska. Ti nakonec navzdory námitkám zástupců opozice přijali usnesení, ve kterém se v doslovném znění zavázali, že „nemají námitek proti záměru budoucího prodeje pozemků".

„Jde výhradně o pozemky pod elektrárnou, žádné jiné, a vše se děje pouze s ohledem na nový občanský zákoník. Jde tedy o to, aby majitel elektrárny byl do budoucna i majitelem pozemků pod ní a aby nevznikly dohady o tom, kdo má platit daň z nemovitosti," uvedl v září pro Českolipský deník starosta Ralska Miroslav Králík.

Ralsko a jeho obchod století

K samotnému prodeji zatím nedošlo, je ale zřejmé, že pokud k němu dojde, mělo by město Ralsko získat částku několikanásobně převyšující jeho roční rozpočet. Pro město to může být obchod století.

Na dotazy Českolipského deníku ČEZ v září potvrdil, že firma sama nebyla iniciátorem jednání o prodeji. Mluvčí Ota Schnepp zdůraznil, že firma v žádném případě neplánuje další rozšiřování této ani žádné jiné fotovoltaické elektrárny v Česku.

O co se také hraje: 293 912 m2 pozemků Tolik metrů čtverečních představují pozemky o kterých jednalo město Ralskose společností ČEZ Obnovitelné zdroje. Firma by mohla pozemky od města koupit. Vedení města Ralsko tvrdí, že motivací k prodeji je předevšímnový občanský zákoník. Prodejem by mohlo město zbohatnout.

„Stejně tak nemáme v úmyslu výstavbu nových zdrojů tohoto typu. Případné snahy o získání pozemků v okolí jakékoli stávající elektrárny by tak byly motivovány výhradně snahou o lepší přístup k provozovaným elektrárnám, zajištění jejich lepší údržby a bezpečnosti provozu," uvedl Schnepp.

Ralsko by prodalo, Mimoň nechce

Je otázka, zda k aktuálním prodejům pozemků v Ralsku nakonec dojde. Část zmiňované fotovoltaické elektrárny totiž stojí také na pozemcích, které patří městu Mimoň. Právě tady zřejmě celá aktuální „hra o pozemky" začala. A tady už také zřejmě končí.

Podle vyjádření ČEZu se totiž obě strany ČEZ a město Mimoň nedohodly na ceně. „Už po prvních jednáních bylo zřejmé, že představy obou stran o ceně se výrazně rozcházejí. Proto v tuto chvíli není zmiňovaná koupě na pořadu dne," uvedl v září mluvčí Skupiny ČEZ Ota Schnepp.

Jak moc reálný je obchod se sousedním Ralskem, by se mělo teprve ukázat.

Cenu pozemků ovlivňují i pumy Cena pozemků, na kterých stojí sluneční elektrárny v Ralsku může být relativně vysoká, daleko vyšší než kdekoliv jinde. Než se totiž začaly fotovoltaické elektrárny vůbec budovat, musely všechny pozemky projít „dekontaminací", což v případě Ralska znamená průzkumem hledající munici po sovětské armádě. Teprve po vyčištění území od min, granátů i leteckých pum se mohlo začít stavět. A s vyčištěním také logicky stoupla hodnota pozemků.