Včerejší den se významně zapíše do novodobých dějin Nového Boru. Na zdejším lesním hřbitově se fakticky napravila tři čtvrtě století stará historická křivda. Na své místo se vrátil pomník hrdinům Rumburské vzpoury z roku 1918 ve své původní podobě, kterou mu vtiskl v roce 1923 významný český sochař Karel Dvořák.
Pomník, který včera na Lesním hřbitově instalovali jeho autoři Milan Danihelka a Rudolf Huťa, profesoři kamenické školy v Hořicích v Podkrkonoší, je replikou Dvořákova díla. Jeho originál se nedochoval, po německé okupaci ho v roce 1940 zničili nacisté. Ti také celé pietní místo na novoborském Lesním hřbitově, kde se ve 20. a 30. letech scházely kvůli manifestaci podpory mladému československému státu i tisíce lidí, srovnali se zemí.
Protože se originální podoba pomníku nedochovala, bylo vytvoření její repliky velmi náročné a stojí za ním také několik let pátrání. „Doufali jsme, že se dochovala dokumentace k pomníku. Úplně na začátku jsme neúspěšně oslovili například muzea v České Lípě a Rumburku. Pak jsme pátrali v Národním archivu a nakonec nám poradili, abychom se zkusili obrátit na Národní galerii," popsal hledání dokumentace k už neexistující památce Josef Doškář, předseda Spolku pro obnovení pomníku Rumburským hrdinům, jenž návrat pomníku inicioval.
V depozitu Národní galerie se nakonec podařilo dohledat asi šedesát centimetrů vysoký model původní podoby pomníku. „Národní galerie ale zcela striktně tyto modely nepůjčuje. Naštěstí jsou tu moderní technologie, díky kterým jsme tento model mohli přímo v depozitáři Národní galerie bezdotykovou metodou naskenovat a vytvořit 3D model a takzvanou STL síť, s jejíž pomocí se s tím modelem může dál pracovat," uvedl pro Deník autor repliky pomníku Milan Danihelka.
Právě vytvoření 3D modelu vedlo původně k úvaze, že repliku pomníku vytvoří robot a sochaři pak robotickou práci pouze docizelují. „Šlo by vlastně o roboticky pracující CNC stroj, který ten materiál postupně frézuje. V tomto případě jsme ale nakonec robota nevyužili," vysvětlil Milan Danihelka. „Technologie 3D ale sehrála při vzniku pomníku i tak významnou roli, protože díky 3D naskenování jsme si mohli na 3D tiskárně vytvořit malý sádrový model a podle něj jsme pak pracovali už klasickou reprodukční kamenosochařskou cestou."
Podle Danihelky představuje vytvoření sochařské části pomníku zhruba 500 hodin práce a u podstavce 300 až 400 hodin. Na pomník bude ještě na čelní straně přidělaný úchyt pro zavěšení věnce a autoři repliky k němu ještě připojí nápisové desky.
„Podle dochovaných fotografií jsme zjistili, co tam bylo původně napsáno. Chtěli jsme použít i stejné písmo, ale zcela shodné jsme po tolika letech nenašli, ale po dohodě s architektem, autorem projektové dokumentace, jsme použili velmi podobné písmo," vysvětlil Danihelka.
Vzpoura skončila tam, kde dnes vede silnice mezi Lípou a Borem
Nový Bor - Čas: Večer 21. května 1918. Místo: Úsek mezi Novým Borem a Chotovickým kopcem na silnici na Českou Lípu.
Kolem deváté večer 21. května 1918 se tu začala ozývat nepřetržitá střelba kulometů. Rakousko-uherská armáda císaře Karla I. tu potlačila takzvanou Rumburskou vzpouru, největší protiválečné vystoupení českých vojáků na vlastním území během první světové války.
Někteří ze vzbouřenců ještě mezi Novým Borem a Chotovickým vrchem zemřeli. Vůdcové vzpoury byli v Rumburku a u Nového Boru popraveni zastřelením.
Vzpouru připravovali především navrátilci z ruské fronty a zajatci propuštění po podepsání Brest-litevského míru. Původně k ní mělo dojít až v červnu. Impulzem pro předčasné propuknutí nepokojů bylo snížení dávek potravin a rozkaz k odjezdu na frontu.
Čeští vojáci uvnitř rakousko-uherské armády, kteří už nechtěli další válčení, se chtěli spojit s českými vojáky z posádek v České Lípě a Mladé Boleslavi a chtěli táhnout dál až do Prahy. Z Rumburku se vydali pěšky k České Lípě. Jenže za Novým Borem jejich pouť, která začala 21. května v šest hodin ráno, byla potlačena narychlo přivolanými loajálními vojenskými jednotkami.