V Moskvě se také rozhodl, že ve Valteřicích nechá postavit školu a bude financovat výstavbu, vybavení i platy učitelů. Vděční lidé mu po letech před školou odhalili pomník. Poprvé 9. října 1904. A 2. října 2021 podruhé, jelikož po skončení druhé světové války pomník od školy zmizel, přičemž různé zdroje uvádějí rozdílná data jeho odstranění. Až současné vedení Žandova zajistilo nápravu. 

Před opraveným hřbitovem ve Valteřicích mu teď při znovuodhalení nového pomníku vzdali hold zdejší občané. Mezi hosty nechyběl náměstek hejtmana Jan Sviták, senátor Jiří Vosecký, ruská historička Olga Baird Yatsenko. která se zabývala působením Zenkerů v Rusku, přijel i autor busty Petr Řezáč. Přítomné pozdravil a věnec položil ruský atašé Grigorij Maslov. Podle něj byl Josef Zenker pro Rusko velmi významnou osobností. O milou atmosféru se postaralo zpěvem Českokamenické Xteto i administrátor zdejší farnosti Stanislav Přibyl, který novému památníku požehnal. 

Nemyslet jen na sebe

„Je krásné, když nemyslíme jen na sebe, ale i na ty, co tu byli před námi. Cením i to, že se obnovením památníku i hřbitova zacelují rány, které nám dějiny posledního století uštědřily,“ pronesl před požehnáním místu Přibyl. Jak zdůraznil, je velmi správné, že si současníci připomínají muže, co z této nevelké obce vyšel do ciziny a uspěl ve velkém světě. „Jeho příběh dokládá rčení, že není malých rolí. Měl i důležitý životní postoj, že člověk by neměl být jen pro sebe, ale rovněž užitečný ostatním lidem, zejména těm méně šťastným, v nouzi a podobným,“ uvedl duchovní. 

Torza původního pomníku byla náhodou nalezena vloni na jaře a díky dobré vůli a zájmu představitelů Žandova se rozhodlo o vytvoření nové busty slavného rodáka. „Naši zaměstnanci našli původní památník rozbitý v hromadě odpadu, suti i zbytků starých náhrobních kamenů navezených sem patrně v osmdesátých letech,“ potvrdil na shromáždění starosta města Žandov Zbyněk Polák, který poděkoval všem, co se na záchraně pomníku a zvelebení zdejšího hřbitova včetně zdi a přístupové cesty podíleli. 

„Tělo pomníku a jeho podstavec byly v dobrém stavu, proto mohlo dojít k jejich rekonstrukci. Nebyla bohužel nalezena bronzová busta Josefa Zenkera,“ konstatoval badatel, patriot i organizátor víkendového setkání Petr Fletcher. Výrobou busty z kararského mramoru byl pověřen akademický sochař Petr Řezáč z Prahy. „I když jsem v mládí trávil v Dolní Polici prázdniny, neměl jsem potuchy o minulosti tohoto kraje. O to více jsem poctěn, že jsem se na obnově pomníku mohl podílet. O Zenkerově velikosti a vděčnosti svědčí i fakt, že pomník mu tady lidé postavili 52 let po jeho smrti,“ poznamenal sochař Řezáč. 

Josef Zenker se narodil 10. února 1785 ve Valteřicích jako nejstarší ze sedmi dětí. V roce 1802 opustil jako sedmnáctiletý Valteřice a odjel do Ruska ke svému strýci, bankéři Andreasovi Zenkerovi. Nejprve studoval v Petrohradu anglický a francouzský jazyk a obchodní činnost. Časem se stal pravou rukou svého strýce. Za válek s Napoleonem v roce 1812 zůstal v Moskvě obsazené Francouzi. Před odchodem stihl zachránit všechny bankovní knihy a dokumenty, což umožnilo jeho strýci přesně ohodnotit ztráty a úbytky způsobené požárem Moskvy. 

Nevyužitá škola

„Nikdy nezapomněl na svou vlast ani na rodnou obec, podporoval nejen chudé studenty, kteří se zde v nové škole vzdělávali, ale také místní chudé obyvatelstvo, “ vyzdvihl Fletcher. Podle něj si mecenáš uvědomoval důležitost kvalitního vzdělání, proto požadoval, aby se ve škole vyučovalo čtení, psaní, matematika, německý jazyk, náboženství, zeměpis, dějepis, krasopis, také latina, francouzština, hudba, a aby byla zařazena výuka o pěstování stromů. K tomuto účelu vznikla nadace, kterou dle jeho vlastního vyjádření založil „z důvodu nedostatečně využitého školního vzdělání“. Nadace i škola postavená v letech 1835 až 1838 byly jeho srdeční záležitostí. 

Josef Zenker zemřel 14. února 1852 ve věku 67 let v Drážďanech, kde si léčil zdravotní problémy. Je tam pochován na Starém katolickém hřbitově. Rodinnou firmu a správu nadace valteřické školy převzal jeho synovec Josef Zenker z Novosedla, jemuž byl kmotrem.