Existenci Zahrádek nepochybně v celé zemi zpopularizoval černošský herec „Míreček“ ve filmových Básnících. Několik desetiletí sem totiž přijížděli studenti ze všech koutů světa, především z Afriky a Asie, aby se na zámku v Zahrádkách naučili česky a mohli dále studovat tuzemskou vysokou školu.
Po rozpadu socialistického bloku se zde jazyky vyučovaly dál, v památce svěřené do správy Univerzitě Karlově v Praze (UK) se ale začal rozvíjet i hotelový provoz. Přesně před 20 lety pak národ uslyšel ve zprávách o děsivém požáru, který proměnil zámek v ruinu.
Uvnitř jsou dodnes stopy po devastujícím ohni všudypřítomné. Chybějící stropy, ohořelé trámy i futra dveří, žárem zkroucené traverzy. Vyčíslená škoda tehdy dosáhla více než 90 milionů korun. Univerzita postupně zaplatila nezbytné provizorní zastřešení a stavební úpravy, zpevnění narušených konstrukcí, zajištění barokního komplexu proti zatékání a rozpadu.
Veřejnost sem mohla nahlédnout jen při občasných kulturních akcích, které se konaly u zámku. Přes setrvalý zájem místních o jeho budoucnost je objekt trvale uzavřený.
Podívejte se na fotografie z požáru:
Fotogalerie: Požár zámku v Zahrádkách 31. ledna 2003
„Žádná z fakult ani dalších součástí univerzity nemá pro areál zámku využití, zvláště s ohledem na to, že plnohodnotnému využívání musí předcházet právě rekonstrukce. Z tohoto důvodu nejspíš nabídne univerzita areál zámku k prodeji. Případná příprava prodeje bude trvat v řádu měsíců,“ reagoval na dotaz Deníku tiskový mluvčí UK Václav Hájek. Jak také konstatoval, Správa budov Univerzity Karlovy investuje pravidelně do údržby areálu zámku Zahrádky tak, aby nedocházelo k dalšímu znehodnocení objektu, ale nemá prostředky na rekonstrukci budovy.
„Karlovce nic nevyčítám. Každý rok do zámku dají 10 až 20 milionů korun. Ty přesto na obnovu nestačí, za ta léta odhad výše potřebných investic razantně vzrostl. Ale myslím, že je teď dobře zakonzervovaná,“ prohlásil Martin Macho, na podzim nově zvolený starosta obce Zahrádky. „Raději ať peníze dají do výzkumu nebo do vzdělávání mediků, než aby je dali do budovy, kterou dnes ani nepotřebují. Raději budu mít lepšího doktora než fasádu na zámku,“ přiznává svůj názor starosta Macho.
close
info
Zdroj: Deník/Petr Pokorný
zoom_in
Stopy po ničivém požáru jsou všudypřítomné i po dvou desítkách let.
Jak vysvětluje, jeho rod v obci žije skoro tři století, v zámku pracovali jeho rodiče a stále vnímá stesky spoluobčanů, kteří mají k zámku pouto. V přání, aby se obec do lepší budoucnosti zámku zapojila, je musí zklamat. „Pořád vysvětluji, že téma není na pořadu dne, není v naší režii, jelikož zámek stále vlastní univerzita.“ Vesnice s rozpočtem 17 milionů korun, z něhož většinu pohltí zajištění chodu obce, si přes nejlepší vůli a přání netroufá pomýšlet na pořízení historického areálu.
„Hypoteticky, kdybychom zámek dostali za symbolickou cenu, tak bychom asi zvládli rekonstrukci protilehlé budovy někdejší konírny,“ uvedl starosta Zahrádek. Podle něj tak naděje k navrácení původní krásy zámecké budovy existuje jen v podobě velmi bohaté společnosti, investora, který se pro ni nadchne. „Tím, že zahynul Petr Kellner, přišel kraj o velkého donátora. Myslím, že jeho peníze by tady hodně pomohly,“ přemítal Martin Macho.
Zahrádky se zdejším takzvaným Novým zámkem byly historickou součástí novozámeckého panství, které patřilo předním šlechtickým rodům, jako byli Vartemberkové, Valdštejnové, Kounicové a nakonec do roku 1945 Lichtenštejnové. Zámek se potom stal majetkem státu, který zde udělal například domov mládeže ministerstva zahraničního obchodu. „Lůza po válce vběhla na zámek a brala, co se dalo. Rozmlátila třeba varhany, každý kluk ze vsi z nich měl píšťalu, bylo to brutální vandalství,“ podotkl současný starosta obce.
Další z místních patriotů Lubomír Dlabač je přesvědčen, že celková obnova barokního skvostu Českolipska by vyšla na vyšší stamiliony, spíše na jednu miliardu korun. „Po revoluci se tu orientovali více na hotelové služby, ale fungovala i jazyková škola, kde probíhaly jazykové kurzy pro škodovku i další podniky, které získaly zahraniční vlastníky. Ještě před požárem, ale i po něm, byl zájem tady zřídit rehabilitační centrum pro vrcholové sportovce. Je škoda, že to nevyšlo,“ tvrdil Dlabač.
